Edice Židé–dějiny–paměť

Ari Joskowicz barvitě popisuje zážitky opomíjených Hitlerových obětí a mapuje vývoj poválečných vztahů mezi Romy a Židy v průběhu téměř jednoho století. V době nacismu měli Židé a Romové kromě souběžného pronásledování jen málo společného.

Na rozbahněných polích u cesty, na zrezlé vlečné lodi na Dunaji nebo v polorozpadlých továrních budovách živořily na konci třicátých let skupiny židovských uprchlíků vyhnaných ze svých domovů.

Kniha přibližuje žiidovský pohled na šoa a aktivity přeživších a židovských obcí. Ukazuje, že k marginalizaci holocaustu přispíval (a dodnes přispívá) český nacionalismus, antisemitské stereotypy a heroický obraz dějin.

Kniha Židé, nebo Němci? se vedle Československa věnuje i situaci Židů v Dolním Slezsku a na Haliči, ale také Židům v Německu.

Zhruba přes padesát let byla západočeská lázeňská města – Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně – přes léto centry židovského života v Evropě.

Kniha dává na základě řady písemných i vizuálních pramenů čtenáři nahlédnout do hospodářských, náboženských a politických dějin Prahy i do vztahů mezi muži a ženami.

Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.

Kniha komparativně analyzuje roli antisemitismu v české a slovenské společnosti v době rozkladu habsburské monarchie a formování československého národního státu.

Studie Michaela L. Millera představuje první ucelené zpracování dějin Židů na Moravě v době emancipace.