Tato publikace mapuje posledních dvacet let provozu řady 556.0 v Děčíně nejen pomocí dochované dokumentace, ale především jedinečným pohledem provozních zaměstnanců, většinou strojvůdců a topičů.
Počátky systematické motorizace našich železnic můžeme najít ve 20. letech 20. století, kdy byly ČSD dodávány první jednonárazníkové kolejové autobusy z plzeňské Škody, kopřivnické Tatry, pražské ČKD či vozovky ve Studénce.
Sada sestává ze všech tří dílů monografie Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD pojednávajících o kolejových vozidlech maďarské lokomotivky Ganz ve službách českosloveských železnic.
Obsahuje souhrn v maďarštině a němčině.
Třetí, závěrečný díl monografie. Tentokrát pojednává o tzv. nových „ganzích“, tedy motrových jednotkách řady M 498.0 / M 298.0.
Obsahuje souhrn v maďarštině a němčině.
První díl trilogie o historii motorizace rychlíkových spojů u ČSD. Obsahuje i podrobná pojednání o nasazení motorových vozů M 283.0 a M 275.1 a motorových jednotek M 297.0 a M 494.0.
Škodovy závody v Plzni vyrobily v roce 1939 šest dvojčitých tříspřežních lokomotiv (později zvané „Litevky“), které byly vrcholem škodovácké konstrukční dílny.
V roce 2011 uběhlo již padesát let od chvíle, kdy v horách na kolejích s ozubnicí bylo prvně slyšet dunivý zvuk motorových ozubnicových lokomotiv řady T 426.0, vyrobených lokomotivkou SGP ve Vídni-Floridsdorfu.
Monografie je věnována parním lokomotivám řady 310.0, které patří mezi naše nejznámější lokálkové stroje. Pod původním označením S II nebo později řada 97 se jich postavilo v letech 1878 až 1913 v několika lokomotivkách téměř čtvrt tisícovky.
Monografie popisuje historii vzniku, vývoje a technickou stránku provozu tatranských železnic, životopisy jednotlivých vozů této řady a postupný vývoj depa Poprad.
První díl monografie je věnován zejména řadě 475.0 a její provozní i dílenské historii. Zajímavé je i porovnání našich velkých tendrových lokomotiv s podobnými řadami v Evropě. Poslední část knihy přináší životopisy lokomotiv 475.101 až 38.
