Edice Xin

Blíží se konec hledání a bezstarostné rebelie mládí, nastává střet s tvrdou realitou konzumní společnosti, nutnost kompromisů, podvolení se tlaku rodiny. Co zmůže mladý člověk s takovou přesilou?

Epochální román z postimperiální Číny 20. až 30. let rozervané bojem na život, či spíše na smrt.

Někdy se člověk probudí a chvíli přemýšlí, jestli to, co právě zažil, byl sen, nebo skutečnost. Hrdinové devíti povídek čínského spisovatele jsou takové nejistotě vystaveni často. Celkem běžně překračují ze světa živých do světa mrtvých, ...

„Bolesti Číny jsou i mými bolestmi,“ říká v předmluvě ke knize Čína v deseti slovech spisovatel Jü Chua, který v roce 2020 oslavil své šedesáté narozeniny. Za těch šedesát let svého života byl Jü Chua svědkem několika dramatických proměn své země.

Kdo by nechtěl změnit vlastní osud, když se narodí do chudé rodiny, do chalupy mu fouká, střecha skoro padá na hlavu a do vsi samotné ani nevede silnice? Wang Chuaj si nepřeje nic víc, než aby měl jeho syn lepší život než on.

Nové vydání tří nejvýznamnějších beletristických děl zakladatele moderní čínské literatury, povídkových sbírek Vřava a Tápání a sbírky básní v próze Polní tráva, uvádí čtenáře do turbulentní doby čínských dějin a kultury.

Román jedné z nejvýraznějších čínských autorek současnosti otevírá tabuizované téma prostituce a sexuálního násilí v Číně.

Román Bratři je satirickým obrazem současné Číny, konkrétně čtyřiceti let od Kulturní revoluce, přes Teng Siao-pchingův ekonomický zázrak až po první roky 21. století.

Co se stane, když se v zapadlé tibetské vesnici na úpatí starodávného buddhistického kláštera Däpung nedaleko Lhasy setkají tři lidé ze zcela odlišných prostředí?

Antologie šesti povídek od pokrokové čínské spisovatelky Xiao Hong (1911–1942) zahrnuje šest delších i kratších próz.

V červenci 1970 byla spisovatelka a překladatelka Jang Ťiang spolu s manželem a dalšími kolegy z Čínské akademie společenských věd poslána na převýchovu do školy pro kádry 7. května. Kniha tvoří šest vzpomínek na těžké chvíle, které zde zažil.

Říká se, že musíme poznat minulost, abychom mohli pochopit současnost. Hrdinové Ke Fejových povídek jako by se podvědomě tímto krédem řídili.

Kniha Jen Lien-kcheho, mistra sžíravé satiry a magické absurdity, vypadá na první pohled jako pohádka o dvou znepřátelených rodech vládnoucích ve vesnici, která se během několika desetiletí čínské hospodářské expanze mění v mnohamilionové město.

Jang Fej, hlavní postava a průvodce románem se probouzí do kalného rána po noci plné kakofonie zvuků demolovaného zdiva. Zvoní telefon. Zdvořilý, ale nekompromisní hlas mu připomíná, že na dnes na 9.30 je stanovena jeho kremace. Je připraven?

Kolosální román současného spisovatele Li Era nás zavádí do dob, v nichž se rodil čínský komunismus.

Stěžejní dílo čínsky píšící tibetské básnířky, esejistky a blogerky Cchering Özer, Zápisky z Tibetu, vyšlo poprvé v roce 2003 v Kantonu, krátce nato však bylo v ČLR zakázáno.

Příběh Fu Kueje se odehrává na pozadí pohnutých čínských dějin 2. poloviny 20. století, občanské války, Velkého skoku, Kulturní revoluce.

Su Tchung je brilantní vypravěč fascinujících osudů Číny první poloviny dvacátého století. Opakující se revoluce smetávaly staré pořádky a nastolovaly nové, se kterými se člověk musel vyrovnat, nebo nepřežil. V

Pod dvojznačným pseudonymem Cchan Süe (zbytky sněhu; sníh, který ne a ne roztát) se skrývá spisovatelka, jejíž dílo se může směle řadit ke špičce čínské avantgardní literatury dvacátého století.

Román kontroverzního čínského spisovatele Jen Lien-kcheho vypráví barvitý a otřesně působivý příběh šílenství totalitního systému, ve kterém téměř každý zaprodá vše, co má a co je mu drahé.