Klasika hispánské literatury Miguela de
Cervantese (1547–1616) zná český čtenář
již dlouho z řady překladů Dona Quijota. Poslední
dílo, román Persiles a Sigismunda, kterého
si sám autor cenil nejvíc, však dosud přeloženo nebylo.
Kniha obsahuje všechny dosud známé sumerské a akkadské chronografické texty, kroniky, královské seznamy a seznamy eponymů, z oblasti starověké Mezopotámie od konce 3. tisíciletí do 3. století př. Kr..
Tajemný básník, úspěšný boxer, umělecký kritik, který nenechal jediné slavné jméno na pokoji, skandalista, ředitel revue Maintenant, do níž přispíval výhradně sám, dadaista předtím, než to slovo Tristan Tzara vyřkl.
Kniha přináší krom překladu Kalevaly z pera spisovatele Josefa Holečka (1894) i kritický komentář k němu a dále studii o vzniku a stavbě eposu ve světle nových bádání různých oborů. V takto komplexní podobě a s ilustracemi nejvýznamnějšího finského
Překlad a výklad Slávy dcery z panslavistického mýtu do kulturní historie
Kollárova Slávy dcera je dílo klasické, ale čtenářsky mrtvé. Proč je ovšem nestudovat jako historický dokument, jako svědectví o panslavismu i celé dobové mentalitě?
Jak a za jakých okolností vyrůstal vypravěč Tristram? To se dozvíte spolu se spoustou historek navíc v humoristickém románu, nejslavnějším díle britského spisovatele a filozofa Laurence Sterna (1737–1768).
Dílo německé mystičky a vizionářky, přezdívané „rýnská Sibyla“, abatyše kláštera sv. Disiboda u Bingen a zakladatelky dvou dalších klášterů (Rupertsbergu v r. 1150 a Eibingenu v r. 1165), Hildegardy z Bingen, dodnes udivuje svým rozsahem.
Významný rakouský autor, nositel mnoha ocenění, skloubil v tomto románě do jednoho širokého celku "svá" témata (židé a židovství, pronásledování židů, křesťanství, náboženský fanatismus, nacismus, Rakousko a jeho nedávná minulost.
Brochova Teorie masového šílenství je souborem jeho prací z let 1939 až 1946, které chtěl vydat v americkém exilu, kam díky Jamesi Joycovi uprchl před Hitlerem, roku 1951, překazila mu to však smrt.
"Zpěvy Maldororovy skvějí se nesrovnatelným leskem; jsou vyjádřením celkového zjevení, jež jako by přesahovalo lidské možnosti. Jedním rázem je tu sublimován celý moderní život v tom, co je v něm specifického..."
Náměsíčníci je románová trilogie rakouského spisovatele Hermanna Brocha (1889-1951) sepsaná v letech 1930-1932. Kniha patří mezi přední díla moderní evropské prózy a představuje první stavební kámen Brochova filozofického pojímání rozpadu hodnot.
V roce 1773 vydal Christoph T. Delius, profesor Báňské akademie v Bánské Štiavnici, první vysokoškolskou učebnici hornictví "Anleitung zu der Bergbaukunst, neboli Úvod do hornictví".
Autor se ve svém rozsáhlém eseji, který byl napsán v roce 1939, ale vydán mohl být až po válce, zabývá kritikou moderního fetišismu techniky. V tomto již klasickém díle kritiky kultury předjímá moderní debatu o ekologii a udržitelnosti.
Slavný básník v postavě bájného Aenea ztělesnil římský ideál osobní dokonalosti a epos líčící jeho dramatické osudy představuje základní mýtus o vzniku římského národa a říše.
Rozsáhlé paměti francouzského spisovatele a politika. Mají značný význam historický, neboť autor byl přímým účastníkem politického i vojenského dění své doby.
