Autor se ve své práci snaží najít objektivní klíč k výkladu nelehkého osudu banderovců, a to včetně „československé anabáze“. Sleduje také osud, který po Únoru 1948 stejně těžce dolehl na řeckokatolickou církev působící v ČSR.
Autor knihy sleduje osudy opomíjeného a širší veřejnosti prakticky neznámého habsburské panovníka, a to jak z hlediska obecného, tak především ve vztahu k zemím české Koruny.
Už podtitul knihy Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině 20. století vypovídá, že jde o mimořádně zajímavou publikaci nabytou faktografií a doplněnou vysvětleními.
Milan Sekanina se ve své studii Kdy nám bylo nejhůře? pokusil o analýzu příčin, průběhu a možných východisek z velké hospodářské krize 30. let minulého století v Československu.
Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje podporu komunistického Československa národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích.
Dvojice autorů poutavě popisuje, jak z několika stručných zmínek v dobových pramenech postupně narůstal a stále košatěl příběh údajně ´konkurenčního´ knížecího rodu Přemyslovců, jeho strmého vzestupu a náhlého pádu.
Studie dvou historiků hospodářství z Ústavu dějin AV ČR rekapituluje stručně a přehledně vývoj české ekonomiky v rámci Středoevropského regionu od počátku 20. století do sklonku první poloviny 20. století.
