Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.
Dosud nejúplnější pokus o rekonstrukci takzvaného Číhošťského zázraku. Dodnes nevyjasněná je role STB, která umučila katolického kněze, pátera Josefa Toufara. Autor shrnul všechny dostupné prameny včetně výslechových protokolů a dobových svědectví.
Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.
Kniha navazuje na 1. díl knihy České země za posledních Přemyslovců, který se věnuje období mezi lety 1192 – 1253 a přináší politické, sociální, hospodářské a kulturní dějiny českého 13. století.
Požár, jehož hašení chvílemi připomínalo drama, chvílemi grotesku, stál u zrodu nebývalého národního vzepětí, které v letech 1881-1883 umožnilo znovuvybudování Národního divadla v Praze.