Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.
Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".
Publikace se podrobně zabývá postavením a vztahem dvou klíčových prvků identity moderní doby – svobodou a rovností. Zvláštní pozornost pak autor zasvětil postavení náboženských pospolitostí a národa jako politického společenství.
Ve své zatím poslední esejistické knize polská autorka Jadwiga Staniszkis analyzuje aktuální téma vlivu globalizace na národní stát, a to zejména z pohledu fenoménu moci a proměny vládnutí.
Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně...
Paměti polistopadového politika a ústavního soudce Antonína Procházky (1927-2006) ukazují celý jeho život, s velkým důrazem na závěrečné patnáctiletí. Vynechána přirozeně nejsou léta prožitá v komunistickém kriminále ani "bezčasí" normalizace.
Ve své knize si autorka klade za cíl podat srovnávací a zobecňující přehled podmínek, které evropské národy musely splnit na cestě za nezpochybnitelnou identitou.
V autorském výboru esejů Příčky z Jákobova žebříku se Jančar zabývá především aktuálními otázkami středoevropského prostoru, jakými jsou národní vědomí, nelehké postavení menšin a malých států v rozšiřující a globalizující se Evropě aj.
Kniha polské profesorky sociologie se zaměřuje na fenomén přechodu od komunismu a především na vznik takové formy společenského uspořádání, již lze souhrnně zařadit pod označení ´postkomunismus´.
Kniha ukazuje, jak novodobá mafie dokáže využít svůj podnikatelský potenciál i v moderní tržní ekonomice především tím, že se podílí na světovém obchodu s drogami.
