Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se však spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně.
New York, 1940: úchvatný příběh nenaplněné lásky jednadvacetiletého Jerryho Salingera, pozdějšího světově proslulého spisovatele, a patnáctileté Oony O’Neillové, dcery slavného amerického dramatika, která sní o herecké kariéře.
Jednoho dne najde lékař Bernard Rieux před svou ordinací
mrtvou krysu. Na zdánlivě banální událost vzápětí
zapomene, ale ve dnech následujících začnou krysy
houfně vylézat ze svých děr a kanálů a v agonii umírají
na chodníku.
Na jaře roku 1922 přijíždí do maghrebského městečka
Nahbesu natáčet americký hollywoodský štáb
a moderní vidění světa jeho členů ještě přiostří napětí
mezi místními hodnostáři, francouzskými kolonisty
a mladými nacionalisty.
Vražda v kostele v Seville…
Tajemné bratrstvo Heliopolis…
Ukradený deník…
A na povrch vyplouvá jméno
nejzáhadnějšího alchymisty 20. století – Fulcanelli.
Přestože se Albert Camus vytrvale distancoval od
toho, aby byl označován za filozofa, lze pro jeho
Mýtus o Sisyfovi (1943) sotva najít příhodnější označení
než „filozofický esej“.
Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se však spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně.
Zpočátku prosté vyprávění plné poezie života se
stává velkým příběhem o oddanosti a přátelství, které
v bojích pojilo člověka a jeho čtyřnohého přítele.
Jeden z nejproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v r. 1942 označen vichystickou kritikou jako "ochablost ducha" a "degenerace lidství".
Knižní předloha filmu Obchod pro sebevrahy. Komický román o tom, co se stane, když do rodinného podniku s potřebami pro sebevrahy, v němž vládne ponurá atmosféra a vrozený pesimismus, vtrhne nadšení a životní elán.
V osmdesáti dvou zdánlivě disparátních krátkých textech esejistické povahy se autor s láskyplnou zvídavostí a žasnoucí otevřeností zabývá nejrůznějšími věcmi, bytostmi, přírodními jevy, historickými událostmi, zvláštními vlastnostmi lidí, zvířat i věcí.
Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující (L´Homme réolté), znamenalo to definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů.
Nejnovější Toussaintův román časově předchází poslednímu románu Milovat se, odehrávajícímu se v Tokiu. Tentokrát je děj situován do Číny, kde má Toussaintův antihrdina předat tajemnou obálku jakémusi mafiánovi, od něhož dostane mobilní telefon.