Na stránkách této knihy se mohou studenti a specialisté na moderní dějiny, stejně jako zájemci z řad širší veřejnosti podrobněji seznámit se širokou škálou badatelských přístupů i s profilujícími tematickými okruhy.
Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.
Život Johany Peřkové (1703–1745), prosté ženy původem z jihočeského Suchdolu nad Lužnicí, se vyznačoval s doslova neklidným pohybem po jihočeském regionu, ale také v Polabí a jinde.
Téma Jahnovy mohyly spadá velkým dílem do dějin sportu a dějin radikálního nacionálního hnutí, jež německá historiografie pojmenovává do češtiny nepřeložitelným adjektivem „völkisch“.
Navzdory značné dynamice výzkumu patří problematika exilu stále k tématům, vůči nimž má česká historiografie veliký a nesplacený dluh. Toto konstatování se bytostně týká Austrálie, která je vnímána jako periferie, tedy teritorium neznámé.
Monografie pojednává o složitých vztazích spolupráce, konkurence i vzájemných bojů, jež se v souvislosti s mezinárodněpolitickými i vnitropolitickými změnami, tendencemi a zájmy v letech 1918-1947 odehrávaly v tomto oboru na území Československa.
Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách?
Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života...
Kniha seznamuje s činností občanských ženských spolků v českých zemích od 60. let 19. století do první světové války, zaměřenou na získání plnoprávného občanského postavení jak v soukromé, tak ve veřejné sféře.
V centru pozornosti autorky stojí témata: šlechta – paměť – mýtus. která analyzuje zejména na základě rozhovorů se samotnými příslušníky šlechty a s využitím teoretických nástrojů tzv. paměťových studií.
Legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Příspěvek k dějinám středověku.
Diskurs rakouské meziválečné historiografie je zkoumán jak z hlediska základních obsahových témat a koncepcí dějin, tak i z hlediska (často nesystematických) úvah historiků o tom, co jsou to dějiny, co je jejich předmětem či kdo je (pravým) historikem.
Historická monografie podává přehled dějin mezinárodního komunismu v letech 1919-1943 z perspektivy jeho centrální organizace i jednotlivých národních sekcí.
Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu
Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.
Ve své studii se Peter Burke věnuje analýze sociálních a kulturních dějin jazyků, jimiž se v Evropě hovořilo nebo psalo v období mezi vynálezem knihtisku a francouzskou revolucí.
C. k. trafika patří mezi mýty a legendy z doby nedávno minulé a jako taková si dnes žije vlastním životem. Ve své reálné existenci byla jenom jedním z článků složitého řetězce nazývaného státní tabákový monopol.
Studie poprvé zachycuje historii vztahu Viktora Dyka a T.G. Masaryka a srovnává různá pojetí češství, české a československé státnosti, jež se v nich střetala.
