Autor (jedna z největších postav moderního výtvarného umění) v knize rozvíjí myšlenky - výsledky pozorování a pocitů z období několika let na počátku 20. století.
Kniha je výborem z nebásnických, tj. kritických, esejistických, vzpomínkových či anketních textů, psaných v letech 1968–2001 a zveřejňovaných zejména na stránkách časopisů.
Kniha shrnuje většinu nebásnických prací Zbyňka Hejdy. Obsahuje články a rozhovory o literatuře, o historii a o výtvarném umění, které vznikaly převážně v letech 1965–1969 a 1987–1998.
Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.
Kniha se po úvodní přehledové komparaci pokouší demonstrovat na čtyřech sondách některé kontakty a souvislosti mezi českou, německou a německorakouskou slovesností v období datovaném zhruba mezi bitvou na Bílé hoře a napoleonskými válkami.
Přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby.
Listy z rodinné kroniky přinášejí sedm vzpomínkových kapitol, v nichž se spisovatelka a překladatelka Heda Kaufmannová (1905-1981) obrací do vlastní rodiny a k nejranějším etapám svého života.
Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka.