Geograf a cestovatel Jiří Viktor Daneš (1880–1928) byl ve své době jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy, současně osobou významně politicky a společensky činnou.
Poslední svazek této řady se souhrnně věnuje činnosti vatikánské Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti, která měla na starosti zahraniční vztahy.
Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
Již sedmdesát let probíhá pátrání po ztracených nebo ukradených insigniích Karlovy univerzity. Univerzitní žezla, medaile, zakládací listiny a archiválie zmizely na konci druhé světové války.
Kniha se pokouší vystihnout složité a často velmi bolestné vztahy Rusů a Čechů - Rusů v Čechách a Čechů v Rusku - na pozadí historických událostí minulého století, které vztahy obou národů formovaly a poznamenaly.
„Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie.
Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.
Svědectví a vzpomínky nám připomínají Podkarpatskou Rus - sousední zemi, s kterou jsme žili ve společném státě a která je součástí společného kulturního a historického dědictví.
Obsahuje soubor 10 medailonů devíti hlav československého státu, jež Č. Císař za svého života osobně zažil i poznal, počínaje T. G. Masarykem a konče V. Havlem.
Paměti německého fyzika Wernera Holzmüllera (1912), profesora univerzity v Lipsku. V krátkých kapitolách autor vzpomíná na život Němce ve stínu obou velkých totalitních režimů 20. století.
Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá.