Neotřelá perspektiva ptačího pohledu má sílu diváka doslova uhranout, usadit ho do křesla a donutit jej sledovat záběry světa, který je shora mnohdy hezčí, půvabnější a mystičtější než z naší lidské perspektivy.
Roboti, drony a různý software se z laboratoří přesouvají do běžného života. Již dnes řeší automatizované systémy řadu úkolů lépe než lidé, ale také dělají z lidského hlediska nepředstavitelné chyby. Sebere nám umělá inteligence práci?
Kniha se od vřelých vzpomínek na přátelství ve zbrani poněkud liší. Je o věcech neveselých. O leteckých nehodách,katastrofách, o jejich lidských obětech, které postihovaly naše letectvo v období prvých dvaceti let po vzniku našeho samostatného státu.
Autoři vzpomínkové literatury z leteckého prostředí jsou ve většině případů piloti, ale o pestré zážitky a množství příhod nemají nouzi ani letečtí mechanici. Důkazem je i kniha Vůle a štěstí leteckého mechanika, přibližující letectví z málo známé strany.
Stíhací pilot Otto Smik (1922-1944), nejúspěšnější čs. stíhač druhé poloviny 2. světové války, byl nevšední osobností. Nejen svým původem a místem narození, ale zejména bojovými a služebními úspěchy.
Osud mu vyměřil pouhých 22 roků života.
Mnozí z nás již někdy letěli dopravním letadlem. Zatímco v minulosti bylo létání považováno za mimořádnou událost, dnes je běžnou součástí našich životů. Letenky do evropských destinací jsou mnohdy levnější, než jízdenky na vlak nebo autobus.
Většina z nás již někdy letěla dopravním letadlem. Zatímco v minulosti bylo létání považováno za mimořádnou událost, dnes je běžnou součástí našich životů. Letenky do evropských destinací jsou mnohdy levnější než jízdenky na vlak nebo autobus.
