Výsledek pro: Česká společnost 1848-1918

Hippolyt Soběslav Pinkas patřil k malířům, kteří dokázali sledovat aktuální umělecké tendence (realismus), a přestože je dnes známější jeho vnuk Jiří Voskovec, náleží mu díky malířské tvorbě i posilování česko-francouzských vztahů.

Příběh významné osobnosti pražského kulturního života 19. století. Vlastním jménem Ferdinand František Fingerhut byl synem Anny Fingerhutové, známé podnikatelky a mecenášky, a starším bratrem Vojty Náprstka, ...

Říjnové číslo otvírá rozhovor s s Walterem Brueggemannem na téma "Co dnes znamená být prorokem?". Martin C. Putna uvažuje nad postavením a nevyužitým potenciálem českobratrských evangelíků v české společnosti.

Publikace je dílem studentů a kolegů Jana P. Kučery, který třicet let působil na katedře politologie FSV UK. Kniha proto zahrnuje texty věnující se problematice, s níž docent Kučera spojil svou přednáškovou i výzkumnou činnost.

Evangelický kalendář 2018 má formát liber amicorum, v níž si oslavenkyně – Českobratrská církev evangelická – spolu se svými přátelé připomínají, co zažili, co to pro ně znamenalo a co by rádi udělali v budoucnosti.

Kouzlo starých fotografií soustředěných v této knize přibližuje dlouhé období české sportu od 60. let 19. století do první světové války.

Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě.

Předmětem zkoumání týmu předních českých historiků se stal panovnický dvůr, šlechta, duchovenstvo, měšťané, venkované a okrajové společnosti.

Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.

Knižní monografie postihuje v širokém záběru vývoj institucionálního ukotvování humanitních a sociálních věd v českých zemích od revoluční poloviny 19. století do vzniku Československé akademie věd.

Publikace známé historičky a spisovatelky obsahuje řadu citací z projevů politiků meziválečné doby a poslouží především historikům a těm, kteří se o historii zajímají, k pochopení tehdejších událostí a podhoubí nacistické rozpínavosti.

Kritická studie mapující aktivity a postoje velké osobnosti českých dějin na přelomu století.

Václav Houžvička popisuje vývoj česko-německých národnostních sporů od poloviny 19. století, přes vznik Republiky československé v roce 1918 až po počátek 21. století. Pozornost věnuje zejména tragickému konci vzájemného spolužití v letech 1938-1945.

Protože dějiny Čechů v Chicagu nejsou dosud systematicky zpracovány, je součástí publikace obsáhlý historický úvod. Editované dokumenty jsou členěny do tematických celků a zároveň řazeny do širších historických souvislostí.

Kniha se zabývá hospodářským a sociálním vývojem Československa v souvislosti s měnícími se mezinárodními a vnitropolitickými podmínkami.

Kniha přistupuje svébytným způsobem k problematice moderního vystěhovalectví 19. a raného 20. století.

Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu.

Publikace přináší nové výzkumné poznatky o finančním hospodaření a finančních tocích mezi panovníkem, městy, šlechtou a poddanými v době 14. - 17. století.

Monografie je moderním zpracováním sociálních dějin v jejich širším pojetí. Naznačuje místo vývoje společnosti českých zemí 19. století.

Ucelený pohled na dějiny české pravoslavné církve od poloviny 19. století do počátku 50. let 20. století.