Životní osudy hraběte JUDr. Václava Kounice (1848-1913) se autorům staly východiskem pro analýzu postojů a postavení šlechty konfrontované s důsledky demokratizace, nacionalizace a sociální radikalizace na sklonku habsburské monarchie.
Druhé, doplněné vydání představuje v nové kapitole akvizice z produkce salonu Podolská získané do sbírky oděvů po roce 2018, včetně trojice zapůjčených šatů, a zaznamenává okolnosti jejich vzniku v souvislosti s lety 1928–1948.
Bohatě ilustrovaná monografie zachytila události v době, v níž se prosazovala státní moc na úkor dřívější patrimoniální správy a kdy se otvíral prostor pro svobodné podnikání, působení politických stran a spolkový život.
Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii.
Kniha přináší pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny v tradiční české společnosti 16.– 18. století, kdy se utváří institucionální přístup k nim - represí a zároveň péčí měl chránit spořádané poddané.
Jsou Židé národem, osudovým společenstvím, či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin.
Autor ukazuje na případě Čech mechanismus vytváření nepřátelství, vznik nacionalismu. Líčí nejen válečné běsnění nacistů a následné vyhnání tří milionů Němců, nýbrž i popisuje, jak se Češi a čeští Němci od roku 1848 od sebe postupně vzdalovali.
Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby.
Kniha historika a novináře Petra Zídka popisuje osudy i soukromý život 33 manželek českých a československých premiérů od roku 1918 po naši současnost.
Časopis navazuje na to nejlepší z oblasti filosofických, politicko-filosofických, společenských, kulturních a literárních textů časopisů Střední Evropa – brněnská verze, Proglas a Revue Politika.
Hlavním tématem knihy jsou dějiny obchodu v předbělohorské Praze (1526–1618), zaměřené především na období vlády císaře Rudolfa II. (1576–1611), kdy se Praha přiřadila k největším středoevropským metropolím.
Jeden z nejvýznamnějších cestopisů světových dějin. Záznam o objevitelské výpravě Portugalce Magellana zaujme svou bezprostředností a plastičností a barvitostí líčení dobrodružné plavby a překvapí množstvím informací.
Všestranný a moderně pojatý globální pohled na úlohu šlechty v raně novověkých českých zemích, zahrnující společenské, politické, hospodářské, náboženské a kulturní souvislosti.