Jiří Paroubek ve své knize nechává nahlédnout do světa vysoké mezinárodní politiky. Přináší osobní charakteristiky státníků a politiků, se kterými se setkával v letech 2005-2010 jako český premiér či předseda ČSSD.
Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka,otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů.
Kniha analyzuje život a politickou činnost Subháščandry Boseho, jednoho z nejvýznamnějších indických politiků moderní doby, české širší veřejnosti dosud prakticky neznámého.
Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.
Pátý svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka Korespondence T. G. Masaryk - staročeši vypovídá o vztahu Tomáše G. Masaryka s reprezentanty a sympatizanty Národní strany v Čechách.
První díl rozsáhlých pamětí československého legionáře, působícího za války v Rusku a ve Francii a později přednosty Vojenské kanceláře presidenta republiky a ministra národní obrany, generála Otakara Husáka.
V této knize autor rozmlouvá se dvěma reprezentanty české levice a pravice Zdeňkem Škromachem a Vlastimilem Tlustým o smyslu života a role politiky v jeho uskutečňování.
Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.
Český vlastenec a pozoruhodná to postava rakouské monarchie, a to hned v několika ohledech – jako mladý kadet absolvoval prestižní Tereziánskou vojenskou akademii a svou vojenskou kariéru nakonec završil v hodnosti podmaršálka.
Monografie Bohumila Jirouška se věnuje významnému českému historikovi z první poloviny 20. století – Karlu Stloukalovi (1887-1957). Dnes se většinou jeho jméno vybaví především historikům, kteří se zabývají česko-vatikánskými vztahy v minulosti.
Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu.
Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny
velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově
odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané
Kladna ještě uchovávají v paměti.
Monografie se věnuje osobnosti předčasně zesnulého historika Ladislava Hofmana (1876-1903), kterého autorka vykládá z hlediska dispozic výjimečného talentu a vzdělanosti i evropského kulturněhistorického kontextu.