Jedno z posledních svědectví generace Langra, Fischla, Čapka, Wericha a dalších v textu Viktora Fischla není zdaleka jen sentimentální vzpomínkou na dobu, která byla hrdá na své ideály. Je především svědectvím o "všedním" sebevědomí jedné generace.
Strhujícím a osobitým způsobem sepsané vzpomínky pamětníka, který se pohyboval v bezprostřední blízkosti Smrkovského za hvězdných časů jeho biografie, tvoří informačně pestrou mozaiku druhé poloviny 20. století.
Knížka–sborník /s podtitulem 25. února Zahrádka, Kaliště/ je vydána u příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás P. Josefa Toufara do Číhoště.
Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.
Kniha přináší unikátní svědectví Ladislava Špačka o tom, jak se s Václavem
Havlem seznámil, o začátcích spolupráce v komůrce Havlova bytu u Vltavy,
až po triumfální zahraniční cesty plné úsměvných i dobrodružných příhod.
Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky.
Kniha Václava Havla je volným pokračováním Dálkového výslechu. Jde o literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, výňatky z instrukcí spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu.
Jde o tzv. festschrif Václava Klause, což znamená, že bylo osloveno několik světových a českých významných osobností s výzvou, aby do knihy, která bude vydána u příležitosti 70. narozenin Václava Klause napsali svůj příspěvek.
Reaganova válka je příběhem osobní a politické cesty Ronalda Reagana jako antikomunisty. Velký příběh o čtyřicetiletém boji Ronalda Reagana a konečném vítězství nad komunismem.
Eva Weissweilerová zachycuje i to, co Freud sám nazýval „rodinným románem“, například psychoanalytikovu fanatickou nenávist k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné „nad-já“.
Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí.
Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován.