Čtrnáct příběhů o návratech a zvratech ve vztazích, o jiskření a flirtu, o osamělosti a hledání... nebo jeden velký o nezastupitelné úloze emocí, laskavosti a lidskosti?
Román Město, přelomové dílo význačného ukrajinského prozaika Valerjana Pidmohylného (1901—1937), se odehrává v Kyjevě poloviny dvacátých let, má však nadčasový námět — je to věčný příběh mladého muže hledajícího si své místo v životě.
Jediný den má hodnotu věčnosti, pouhá hodina může změnit budoucnost
Nález starého deníku v domě mladé Egypťanky s českými kořeny spustí v Káhiře nebývalý povyk.
Po neuvěřitelném světovém úspěchu knihy Hypnotizér se Lars Kepler vrací v plné síle. Jedné letní noci je nalezena mrtvá žena na velké lodi. Její plíce jsou plné vody, ale na oblečení nebo na zbytku těla není po vodě ani stopy ...
Mrazivý příliv ve Fjordu Mrtvého muže vynáší na břeh dýmky z různých koutů světa. Každá dýmka je opředena vlastní historií, která čtenáře zavádí do carského Ruska, na dalekou Sibiř, ale také do předválečného Berlína nebo na pobřeží jižní Afriky.
Román Sedm bláznů (1929) zobrazuje Argentinu na okraji propasti. Monstrózní svět hemžící se snílky, revolucionáři a potenciálními diktátory může být vnímán jako Arltovo zlověstné proroctví trýznivého vývoje země ve 20. století.
Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu.
Tak jako je profesionální asistentka pravou rukou svého šéfa nebo týmu, je tato knížka pravým pomocníkem asistentky. Čtivá a praktická příručka zkušené autorky a office manažerky je určena začínajícím i zkušenějším asistentkám.
Muž na prahu šedesátky, který strávil život v horách severní Itálie a zná je nazpaměť, převádí ilegální běžence přes hranici, ale na rozdíl od svých dvou druhů ze vsi běžencům po převedení vrací peníze.
Dívám se na muže, kterého miluji. Nacházíme se na pokraji katastrofy. Zdá se, že se usmívá ze spánku, a mě najednou přepadne touha udusit ho polštářem. Tato slova patří Angelice Lagermarkové, kadeřnici Salonu d’Amour ve Visby.
Čarotvorné služby chrání Československo před nebezpečími, o nichž pokojní občané nemají zdání. Cizí mágové, démoni z jiných světů i tvorové, na něž věří jen děti – s tím vším se potýká úřad, kde má doslova každý krev na rukou.
Hlavními tématy příběhu jsou život, smrt, čas, „normálnost“ apod. Kolážová forma střídá fragmenty klasického vyprávění se snovými úvahami i různými písemnostmi, jako jsou deníky či dopisy.