Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.
Spisem Židovský stát z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století.
Martin Gray se narodil ve Varšavě v polské židovské rodině. Za války ve varšavském ghettu poznal bídu, ponížení a strach. V Treblince zakusil neskutečnou hrůzu nacistických vyhlazovacích táborů, zahynuli zde jeho rodiče i bratři...
Monografie představuje vývoj základních druhů antroponym (křestních jmen, příjmí, příjmení, hypokoristik a přezdívek) v českých zemích v časovém rozmezí 1000-2010.
Tomi Reichental byl spolu s matkou, bratrem, babičkou, tetou a sestřenicí internován v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jejich zločin: byli Židé.
Dodnes nemůže z paměti vymazat vzpomínky na každodenní surovosti, hlad i ponižování vězňů.
Opulentní románová freska známého skotského spisovatele, nositele Whitbreadovy ceny za rok 2002, oscilující mezi tématy zdánlivě tak rozdílnými, jako je židovská otázka a láska k hudbě.
Židovské pseudepigrafy (z řec. pseudés = „nepravý, falešný“, epigrafé = „nápis, název“) nebo též „apokryfy“ jsou literární památky, které vznikly ve staletích mezi Starým a Novým zákonem, některé V jejich názvu se namísto jména
