Románová prvotina Charlese Bukowského Na poště (1971) byla napsána bezprostředně po autorově odchodu z poštovního úřadu, kde pracoval v průběhu padesátých a šedesátých let, a znamenala pro něj průlom do ryze spisovatelské kariéry.
V této mexické variaci na upírský mýtus si autor klade otázku, zdali lze dosáhnout nesmrtelnosti a jakou cenu za ni ještě smíme zaplatit. Novela, vydaná v roce Fuentesovy smrti, je pojata jako hororový příběh.
Nové vydání nejúspěšnějšího románu amerického autora, který se v 60. letech stal spisovatelskou ikonou květinových dětí. Filmová adaptace režiséra Miloš Formanovi z roku 1975 (Přelet nad kukaččím hnízdem) získala pět Oscarů.
Bláznivým a hořkosměšným dobrodružstvím Inda ze zapadlé provincie, jenž se vypravil do Paříže, aby si v nákupním řetězci IKEA v akci zakoupil speciální postel s hřeby. V kapse má jednu falešnou stoeurovou bankovku a na nose sluneční brýle.....
Ve svém románu Robbins představuje další úžasnou postavu - muže jménem Switters, jenž si po všech stránkách odporuje: anarchista, který pracuje pro vládu, pacifista, co nosí zbraň, vegetarián, který se cpe šunkou, ...
Ve své třetí, bravurně napsané novele, skládá finský autor Riku Korhonen dohromady nezapomenutelným způsobem spletitý příběh, poutavou analýzu mediální války a romantický text prostoupený jemným humorem.
Když se Pán much Williama Goldinga zabydlí v Pokoji
Emmy Donoghue, vzniknou Zápisky z bunkru Kevina
Brookse, kniha vyznamenaná The CILIP Carnegie Medal
za rok 2014, nejvýznamnější britskou cenou pro knihu
určenou dětem a mládeži.
Román Jeď! představuje nezaujatý záznam sebedestruktivních rituálů jedné generace; vznikl na základě deníků a je historicky velice věrný; poslouží jako další příspěvek do ikonografie beat generation.
Román vypovídá o současné japonské mladé generaci. Násilí, náhodný sex, drogy, totální deziluze... Hrdinkou je mladičká spisovatelka Rin, kterou její nakladatelství požádá, aby napsala knihu sama o sobě.
Velký dům je souborem čtyř příběhů a čtyř hlasů, které
se všechny vztahují k jednomu psacímu stolu a těm, kdo
u něho po delší či kratší čas v různých domech a bytech
pracovali.
Dotírá na vás, podmaní si vás nezvyklým využitím oka, ucha, čichu, hmatu v popisu Věčného města tam, kde je nejživější: ve všední dny na tržištích na náměstí Viktora Emanuela, o nedělích a svátcích před branami Vatikánu.
Próza současné skotské autorky se nese v duchu gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století a nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.