Michaela Janíka známe především jako písničkáře z folkového dua Paleček & Janík, jehož písně Hele lidi, Kukátko, Hruška a další nezastárly ani po půl století. Michael je rovněž autorem textů řady hitů Věry Martinové či Pavla Bobka.
„Naštípnuté knihy jejich zraněný lesk / víc vám neodkážu,“ čteme v závěrečné básni poslední sbírky Petra Krále Vzdálenosti. Patos zranění vedle úsměvu nad štípáním knih jako dříví. Nenaléhavost, odlehčení.
Jeden kluk z vesničky Květušín je básnická sebranka prapodivných postaviček zdržujících se převážně v českých vesnicích, městech, na hradech u řek či pohoří.
"Básně a ilustrace o lidech a naší civilizaci".
Kniha nastavuje formou básní a ilustrací alegorické zrcadlo jednotlivcům, skupinám lidí a celé lidské civilizaci.
Autorku známe především jako úspěšnou divadelní, televizní a filmovou herečku. Je také výbornou recitátorkou s pozoruhodným citem pro spojení slova a hudby.
Takže čau, já jsem Pokáč a tohle je můj druhej zpěvník. Od vydání toho prvního se událost spoustu věcí. Vyšly další dvě studiový desky, mraky rychlovek, společně jsme narvali O2 Arenu k prasknutí, ale vlasy mi pořád nenarostly.
Tato sbírka Václava Honse zahrnuje opět širokou lyricko-epickou škálu témat, charakterizovanou neobvyklými obraty a spojeními. Jednotlivé básně se vyznačují plnou laskavostí, rytmickou jasností a hravostí, která básníka stále neopouští…
Autor čerpá ze svého života. Zajímá ho všechno kolem něho... lidé, příroda, všední den, radost i bolest, zamilování a láska. Prozaická poetičnost jeho básní přináší do života krásu a naději.
Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé. Člověk brzy zjistí, že počet slabik je ten nejmenší problém.
Vávrové ohnivá
Tu „panenku“ jsem otevírala obezřetně. Básníků, natož básnířek, je tolik. Více než čtenářů jejich básní... vždyť verše nečtou mnohdy ani básníci (vnímající se navzájem jako konkurence) …svět je zlý, že?
