Millie Werberová před svými blízkými celý život tajila, co prožila za druhé světové války, jaké prodělala utrpení i jak v těch nejtemnějších dnech našla svou lásku.
Otevřít diskusi o roli a místě ženy v katolické církvi, zvlášť vedenou touhou po kněžství, vyžadovalo v 80. letech 20. století velikou osobní odvahu. Budoucí docentka teologie Mireia Ryšková nalezla partnera k dialogu ve faráři Josefu Zvěřinovi.
Kniha Jaroslava Sadílka dokumentuje historii obce Moravec v okrese Žďár nad Sázavou. Publikace je doplněna barevnou obrazovou přílohou, tabulkami s majetkovým vývojem domů a také výběrem z obecní kroniky.
Známý psychiatr a romanopisec odkrývá ve svých pamětech nejen úspěchy, ale i selhání, více než šedesátiletý vztah s milovanou Marylin, rodinný život i přátele nejen z řad slavných osobností oboru.
Březinovy a vlastní listy vydal sám Deml již počátkem třicátých let 20. století ve dvou knihách, teprve nyní však vycházejí formou vzájemná korespondence. Ta bez výraznějších předělů zachycuje téměř tři desetiletí.
Většina z nás má doma 40 až 60 různých drogistických výrobků, jako jsou například čisticí prostředky, krémy a deodoranty, které mohou být neekologické, obsahovat zdraví škodlivé látky.
Andreas Michalsen, primář Immanuelovy nemocnice v Berlíně a profesor klinické přírodní medicíny v berlínské univerzitní nemocnici Charité, podrobil vědeckému průzkumu tradiční postupy, jako je léčba pijavicemi, pouštění žilou, jóga či půst.
Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě.
Život s vysokou citlivostí je náročný, ale může vám přinést i řadu výhod. V této knize naleznete mnoho praktických tipů, cenných rad a technik, díky nimž se naučíte zvládat výzvy spojené s citlivostí...
Paříž, New York, Švýcarsko, zapadlý kout amerického venkova – to všechno jsou místa, která Irwin Shaw, jeden z nejlepších amerických prozaiků 20. století, mistrovsky zachytil ve své povídkové sbírce Láska v temné ulici.
Válečný veterán plukovník Eduard Picka (Plzeň 1923 – Hradec Králové 2012) začíná svá vyprávění vzpomínkou na to, jak se coby malý chlapec dostal se svým otcem do Sovětského svazu a jak zde prožíval svá dětská léta.
Analýza formou několika komparativních řezů nabízí jak porovnání postojů domácích novinářů v uplynulých patnácti letech, tak i jejich srovnání se zahraničními žurnalisty.
Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách.
