Hvězda interiérového designu Frida Ramstedtová svou mezinárodně úspěšnou knihou Manuál stylu a designu zcela proměnila koncept, jakým se díváme na zařizování bydlení.
Venturing across five decades of American culture, this landmark book explores how modern graphic design emerged in the United States and how it became an intrinsic feature of the country’s identity.
Publikace Henry Moore a československé umění po roce 1945 sleduje v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru vliv britského umělce Henryho Moora (1898–1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století.
První souhrnná kniha o malířce, spisovatelce a ilustrátorce Daisy Mrázkové mapuje rozsáhlé a pestré dílo této mimořádné umělkyně především z perspektivy jedinečné knižní autorské tvorby pro děti.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Kniha Lucie Svoboda Mičíková PLAYLIST mapuje posledních deset let tvorby této autorky. Ve své práci využívá medium malby, koláže, ale i prostorové instalace.
Ročenka dřevěné architektury je tištěnou podobou putovní výstavy Salonu dřevostaveb, festivalu
současné dřevěné architektury, a zároveň svébytnou publikací prezentující kurátorský výběr
nejvýraznějších dřevostaveb poslední doby.
Čtyři filmoví tvůrci, kteří svým dílem významně zasáhli do vývoje evropské kinematografie druhé poloviny dvacátého století: Fellini, Antonioni, Bergman a Saura.
Tato publikace se soustřeďuje na aspekt islámského umění, který je méně známý, přesto základní. Kniha není jen materiálem pro badatele, ale je určena všem, pro které se společné kulturní dědictví lidstva nestalo prázdným pojmem.
V souboru studií nazvaném se autor pokouší naznačit možnosti hledání odlišných cest při studiu rozmanitých otázek o obsahu a rozsahu národopisného i mezioborového bádání všech relevantních kategorií výtvarného umění.
Dílo fotografa Jana Svobody (1934-1990) má mezinárodní význam, přesto je dodnes spíše legendou, neúplně dotýkanou a zpracovanou, dodnes se například nedočkal velké retrospektivní výstavy.
