Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především.
Kolektivní monografie z konference pořádané Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Muzeem města Duchcova jako součást grantového projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací.
Desátý a zároveň poslední díl čtenářsky oblíbené řady Toulky minulostí světa se podrobně věnuje procesu vzniku evropských národních států, které mají už v 19. století hrát hlavní roli v evropských i světových dějinách.
Dvoudílná učebnice shrnuje přehledně to podstatné, co student střední školy potřebuje nejen při přípravě k maturitě, ale během celého studia na střední škole.
Kajruwán byl pro rok 2009 vyhlášen pod ochranou UNESCO městem islámské kultury. Autor se podrobně zabývá nejen jeho vznikem a historií, ale zabývá se i myšlenkou souvislostí s Prahou.
Reaganova válka je příběhem osobní a politické cesty Ronalda Reagana jako antikomunisty. Velký příběh o čtyřicetiletém boji Ronalda Reagana a konečném vítězství nad komunismem.
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.
Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován.
Eva Weissweilerová zachycuje i to, co Freud sám nazýval „rodinným románem“, například psychoanalytikovu fanatickou nenávist k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné „nad-já“.
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Sondy do nábožensky vzdělávací literatury zejména doby barokní. Práce sleduje cesty, kterými byla pomocí četby kultivována zbožnost širokých čtenářských vrstev.
Beneš nebyl hrdina, ale v jistém smyslu ustrašený diplomat. Kniha objasňuje zapomenuté i ožehavé skutečnosti jeho života. Pokud nám Benešova minulost nabízí pozitivní události, nechceme je zlehčovat, nebo dokonce popírat.
