Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes.
Svazek evropského atlasového projektu ke srovnávacím dějinám měst. Obsahuje textovou a mapovou část k dějinám, historické geografii, kartografii a ikonografii lázeňského města Mariánských Lázní, ...
Kniha se věnuje málo probádanému tématu: vývoji, podobě a funkci měst v severním Iráku – historické Asýrii – v době od příchodu islámu do začátku 20. století, zejména z pohledu archeologie.
Kniha se zabývá osudy uprchlíků na československo-rakouských hranicích v roce 1938, po „anšlusu“ Rakouska – tématu, jež v české historiografii, médiích či ve vzdělávání není dostatečně reflektováno.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Lukáše, Jakuba, Františka a Kateřinu posílají jejich otcové z Brna na Nový hrad ukrytý v hlubokých lesích Moravského krasu, aby je ochránili před třicetiletou válkou.
SPQR je zkratka, kterou Římané používali pro svůj stát: Senatus PopulusQue Romanus čili „senát a lid římský“, a tato velkolepá kniha představuje výmluvné a dokonalé vylíčení jejich příběhu.
Ve třicátém sborníku Labsko-vltavská plavba pro rok 2024 najdete příspěvky Pavla Balcara: Ti dva pánové – WARD a LEONARD – a lodě československé labské flotily, Havárie DUKLY v Herrenkrug; Petra Karlíčka: Největší lodní katastrofa na území Čech.
Třetí svazek komentované edice více než 500 německojazyčných dokumentů (opatřených doslovným českým překladem) vzniklých v okruhu působnosti německé politické a policejní správy v tzv. protektorátu Čechy a Morava.
V poslední třetině 10. století se na křesťanských latinských školách začíná opětovně užívat matematická počtářská pomůcka zvaná abakus. V této knize jsou bilingvně latinsko-česky publikovány dva texty o způsobech počítání na abaku.
Kniha se primárně soustředí na velmi nevšední, ale dosud veskrze přehlížené životní osudy dvou pražských hermetiků, Jana Kefera a Jiřího Arvéda Smíchovského, na pozadí jejich vztahu k okultismu a nacismu.