Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.
Felix Butschek je známý rakouský historik a badatel, jehož oborem jsou hospodářské dějiny. Během své profesní dráhy patřil do okruhu osobností, jako byl Rupert Gmoser, Bruno Kreisky nebo Hannes Androsch.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.
Kniha vycházející z nejnovějších archeologických, historických a enologických výzkumů a poznatků ukazuje, že víno prostupuje dějinami lidstva, že jde o nadčasový biologický a kulturní fenomén, který vždy a všude vymezoval a podněcoval lidské chování.
Historik a novinář Peter Vronsky se snaží pochopit, jak nové poznatky o povaze člověka a sklonů k násilí zapadají do lidské historie sahající až do pravěku, což je podle něj klíčem k pochopení podstaty chování sériového vraha.
Celobarevná publikace zachycuje historickou a dnešní podobu města v okrese Pelhřimov. Čtenáři tak mají možnost vidět město na Vysočině, jak vypadalo dříve, jeho současnou podobu, ale také se dozvědět spoustu zajímavých informací.
Nejen na otázky, jaké bylo skutečné pozadí vykonaného činu a proč musel zmizet z dějin, aniž by byl jak nacistickým, tak i komunistickým režimem sebeméně propagandisticky využit, se pokouší odpovědět tato kniha.
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Kniha čtenářům přibližuje místa, která jsou spojena s činností lidí, již se v době druhé světové války zapojili do odbojové činnosti navázané na tehdejší Sovětský svaz.
Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968.
Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.
Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).
Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše.
Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 4. 2. 2020 v Hlučíně přinášející nejnovější informace a pohledy na pohnutou historii Hlučínska. Konference se těšila velkému zájmu veřejnosti i celostátních médií.
Seznam 110 mimopražských sběrných míst, kde byly na pokyn německých okupačních úřadů české svitky Tóry shromažďovány před svozem do Prahy, se stal cestovní mapou pro fotografku Sheilu Pallay a historika Julia Müllera. Ti všechna místa procestovali.
Žili v Liberci, pracovali, vychovávali tu své děti.
Patřili mezi vážené občanky a občany města,
podíleli se na jeho rozkvětu. Většina z nich se
hlásila k německé národnosti.