V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Další číslo historické revue Paměť a dějiny pojednává o třetím odboji. Ten byl ještě v nedávné minulosti předmětem mnoha bouřlivých debat jak mezi historiky, tak širší veřejností, ...
Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku 89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor?
Publikace přináší příspěvky 18. a 19. zasedání k problematice sepulkrálních památek. Tyto mezinárodní vícedenní konference pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. od roku 2000.
První ročenka Muzea paměti XX. století. Obohacuje českou veřejnou rozpravu o odborné a popularizační periodikum obsahující kvalitní příspěvky, které vyváženě a přitom kvalifikovaně reagují na aktuální dění v oblasti historické paměti.
V červenci 1951 schválila OSN Úmluvu o právním postavení uprchlíků. Ženevská konvence se stala základem mezinárodního uprchlického režimu, jenž platí dodnes. I proto se ĎaS 5/22 věnoval problematice azylu v nesvobodném východním bloku.
Pestře komponované číslo časopisu Soudobé dějiny přináší fundovanou studii Ondřeje Žíly o etnickém konfliktu v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech, založenou na kritice západní i postjugoslávské literatury.
