Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Středobodem revue je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.
Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Další číslo historické revue Paměť a dějiny pojednává o třetím odboji. Ten byl ještě v nedávné minulosti předmětem mnoha bouřlivých debat jak mezi historiky, tak širší veřejností, ...
Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku 89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor?
Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.
Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky.
Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980.
Závěrečný svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Malé Strany, Hradčan a Vyšehradu, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století.
Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí.
