Výpravná umělecká monografie Félicien Rops: enfant terrible dekadence je první původní českou monografií věnovanou životu a tvorbě jednoho z hlavních představitelů evropské výtvarné dekadence a symbolismu, která ho zasazuje do kontextu těchto hnutí.
V této knížce jsou prezentováni tři výtvarníci Zdeněk Macháček, Jaroslav Svoboda a Miroslav Štěpánek a jejich artefakty, které v letech 2011–2013 vytvořili pro projekt Člověk–Auto / Auto–Člověk: Život – věda – umění.
Monografie Work in Glass sleduje téměř tři desetiletí tvorby Vladimíry Klumpar, špičkové americké sklářky a výtvarnice českého původu, která se již od svých studií u profesora Libenského věnuje skleněné tavené plastice.
Významná publikace vycházející k prestižní přehlídce designu, šperku a módy Designblok.
Nabízí množství rozhovorů, fotografií, nových designérských počinů i výběr nejlepších míst
v Praze včetně nejlepších restaurací, starožitnictví a pasáží.
Vyjmutí objektu z domovské (venkovské) krajiny a následné přemístění do krajiny tomuto objektu cizí - do města. Divák je konfrontován se známou věcí v neznámém kontextu a vytržen ze všedního vnímání místa, kde se instalace nacházela.
Bývalí členové legendárních Doors se na stará kolena rozhádali. A to tak, že roztržku mezi nimi musel řešit soud. Samozřejmě, že šlo o peníze, ale nejen o ně, významnou roli v jejich sporu hrály zejména práva na používání jména původního jména kapely
Mezinárodní výstavní projekt Odboru kultury města Vídně – MUSA, Galerie umění Bosny a Hercegoviny a Domu umění města Brna se v roce 100. výročí vypuknutí první světové války věnuje konstruktu lidské důstojnosti v soudobém umění.
This book on the photographic collection of the Moravian Gallery in Brno contains a cross-section of the best that two generations of curators have succeeded in putting together over the past fifty years.
Kniha se zabývá filmovým divákem v meziválečném období 20. století. K jeho ucelenému obrazu dochází důkladnou analýzou filmových periodik a mapováním situace v tehdy se rozmáhajícím kinematografickém průmyslu.
Pavel Mára patřil již v sedmdesátých letech k několika málo fotografům v Československu, kteří svoji volnou tvorbu realizovali v barvě, navíc většinou ve velkých formátech. Publikace je založena na kontrapunktu barevných a černobílých fotografií.
