Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.
Ve svém šestisetstránkovém eseji podává Josef Šafařík zamyšlení nad situací člověka, společnosti a kultury v období, jež prohlásilo Boha za mrtvého, ale je stále poznamenáno smrtí člověka na kříži.
Hrdinkou románu současné rakouské spisovatelky je mladá žena, která se velmi svérazně vyrovnává s katolickou bigotností, maloměšťáctvím a patriarchální společností své rakouské vlasti.