Jako malíř svůdně krásných panneau a plakátů je Alfons Mucha světoznámý. Jako dekorativní malíř vtiskl podobu celé jedné epoše: „Le Style Mucha“ je kolem roku 1900 považován za ztělesnění kosmopolitní elegance. Italská verze publikace.
Kniha na pomezí vizuálních studií, literární historie a sémiotiky se zabývá vztahem obrazu a slova v českém umění dvacátých a šedesátých let 20. století.
V knize Zoufalé manželky – Za zavřenými dveřmi – se vydáme do zákulisí, abychom poodhalili nejen tajemství nejoblíbenějších hospodyněk Ameriky, ale přiblížili i natáčení úspěšného seriálu.
Autor v této knize představuje poměrně rozsáhlou galerii umělců, nápadných už na první pohled vlastní fyzickou konstitucí, s respektem a s úctou ke každému z nich.
Emauzské malby kromě jedinečné reprezentace malířského umění Čech druhé poloviny 14. století umožňují nahlédnout i do kulturního a duchovního ovzduší Prahy za vlády císaře Karla IV.
Vše potřebné o základech kreslení.
Kniha Naučte se kreslit: Zvířata, lidé rostliny a další témata krok za krokem obsahuje nejdůležitější informace pro jednoduché osvojení si základů kreslení.
59 photographers, 544 images, 18 themes. Erotica unveils a representative selection of contemporary nude photographs taken from the most varied genres. Aesthetics and artistic expression were the main criteria guiding the selection process.
Kniha Černá slunce / Odvrácená strana modernity, vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v GVU Ostrava, podává strhující obraz českého umění, ohraničeného volně lety 1928-1942.
Edice Světové umění je zasvěcena nejvýznamnějším osobnostem v dějinách umění a jejich dílu. Dokonale graficky zpracované knihy obsahují velké množství kvalitních barevných reprodukcí, z nichž si čtenář může udělat dobrou představu o umělcově tvorbě.
Spisovatel Vladimír Přibský se v této knize pokusil přiblížit život této herečky v době její největší slávy, tedy v době, kdy točila film Kristián s Oldřichem Novým, ale i poté, kdy se její životní situace zhoršila.
Průvodce po čekých realizacích světoznámého slovinského architekta Jože Plečnika (1872-1957) představuje v textech a na současných fotografiích Jiřího Podrazila jeho nadčasové dílo pro Pražský hrad a Lány, včetně některých méně známých intervencí.
