Soubor sedmi obsáhlých dopisů dřevorytce Josefa Váchala (1884–1969) jeho jedinému žáku a celoživotnímu příteli Josefu Hodkovi (1888–1973), napsané mezi lety 1949 a 1963.
Fotograf a cestovatel Milana Zygmut vám v knize plné nádherných ptačích fotografií z celého světa prozradí své triky na to, jak udělat dokonalý snímek.
Páté vydání oblíbeného školního atlasu Česka nabízí kromě nepostradatelných obecně zeměpisných a politických map řadu tematických map, založených na nejnovějších statistických údajích.
Kniha nabízí pohled za závoru známého vojenského prostoru. Na starých fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena podoba kraje pod Knížecím stolcem zrcadlícím se v největším šumavském rybníku Olšina.
SPECTRUM svým čtenářům poskytuje unikátní vhled do generačního dění v oblasti vizuální kultury a současného umění v České republice. Na stranách najdete kurátorský výběr pětačtyřiceti autorek a autorů aktivních na domácí umělecké scéně.
Na Šumavě vzniklo deset ledovcových jezer. Dvě se postupně zanesla usazeninami a zcela zanikla. Zbývajících osm se dochovalo a dodnes ukazují svou krásu a jedinečnost. Na české straně Šumavy se nachází celkem pět ledovcových jezer: Černé a Čertovo
Prostřednictvím Viktoriiných deníků, korespondence a dalších dokumentů nám dává autorka nahlédnout do soukromí ženy, jež téměř čtyřiašedesát let panovala nejen Spojenému království Velké Británie a Irska, ale i obrovské říši v koloniích.
Tři mladé matky a jejich neobyčejný příběh o odvaze a odhodlání přežít. Skutečný příběh Češky, Slovenky a Polky, které těhotné odjely do koncentračního tábora Osvětim.
Při vyslovení jména Juraj Višný si velká většina čtenářů vzpomene na
Supermana honícího krásnou Olgu Schoberovou v komedii Kdo chce zabít Jessii? Ale kdo z nás ví, jak
přežil válku, jak začal koncem 50. let posilovat a inicioval vznik kulturistiky.
Generace Jihlava je kniha setkání. Na jejích stránkách se filmoví publicisté setkávají s filmovými dokumentaristy a přemýšlejí o českých dokumentárních filmech, které vznikaly s přelomem druhého tisíciletí a v jeho první dekádě.
Život Johany Peřkové (1703–1745), prosté ženy původem z jihočeského Suchdolu nad Lužnicí, se vyznačoval s doslova neklidným pohybem po jihočeském regionu, ale také v Polabí a jinde.