Rozhovor Marty Fenclové s Jakubem Kroulíkem.
Hypnóza - všichni jsme o ní slyšeli, ale kdo z nás ji zažil na vlastní kůži? Jakub Kroulík vám poodhalí její tajemství...
Průvodce historií kladenských hostinců je trilogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Druhý díl se zaměřuje na Nové Kladno, Podprůhon, Rozdělov a Habešovnu a přibližuje historii téměř 80 podniků.
Monumenty těžkého průmyslu, které v Kladně a jeho okolí zůstaly napospas zubu času, přírodě nebo sběračům kovů. Fotograf Šimon Vejvančický zachytil jejich proměny prostřednictvím unikátních analogových fotografií.
Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma Bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa.
Jde o dokumentaci díla malíře Antonína Sládka, s kvalitními obrazovými reprodukcemi a texty Josefa Kroutvora, Michala Pavlaty, Zdeňka Dragouna a Petra Krále. Bohužel autor se ji už nedočkal, vyšla čtyři roky po jeho smrti.
Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Výběr ze studií, které autor napsal za posledních 15 let pro časopis Svět a divadlo. Jednotlivé kapitoly (Autoři a řeč, Herci a řeč, Performeři a řeč, Tyjátr a řeč a Řev a řeč) se zabývají především hlasově-řečovým projevem v souvislosti s herectvím.
Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884) a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí.
Nadčasový odkaz Jana Žižky ožívá ve filmu Petra Jákla a vy jej můžete znovu prožít na stránkách této výpravné knihy. Kniha je unikátní díky rozšířené realitě, jejímž prostřednictvím můžete pozvat filmové hrdiny přímo k sobě domů.
Kniha redaktorky, spisovatelky, pedagožky, fotografky a znalkyně historie fotografie Lucie Moholy představuje krátký dobový výklad kulturně-historických dějin fotografie.
Andělé i démoni, světice i prostitutky, osamělí autoerotici i davy přicházejí z bohatého a složitého světa, ve kterém existuje láska, něha a laskavost, pronásledované násilím a smrtí.
Kniha Olina Jurmana Stopy hrdinů je osobním pohledem na statečnost a zradu. Jednotlivé příběhy slávy a utrpení nejsou seřazeny podle časové přímky. Autor chtěl, aby si čtenář uvědomil, že od hrdinství je velmi blízko ke zradě.