Výsledek pro: 移动花卡宝藏版2020版

Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety.

17. března 2020 uplyne 400 let od mučednické smrti sv. Jana Sarkandra. Autorskou a editorskou péčí historika PhDr. Karla Kavičky vychází v nakladatelství Flétna v jubilejním Sarkandrovském roce 2020 obsáhlá monografie o tomto světci...

Druhý díl výpravné publikace Historie motorů Laurin & Klement a ŠKODA vám přiblíží dějiny vývoje a výroby mladoboleslavské automobilky ŠKODA AUTO v letech 1949 až 2021.

Celobarevná publikace „Chotěboř včera a dnes II." zachycuje (stejně jako první díl z roku 2020) na historických i současných fotografiích známé město v okrese Havlíčkův Brod, ležící pod Železnými horami.

Vše podstatné o prvním československém prezidentovi V roce 2020 jsme si připomněli již 170. výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností moderní české historie: Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937).

Za hlavní impulz k této knize lze považovat střety mezi „antikomunisty“ a „revizionisty“, především jeho poslední, nejsilněji amplifikované dějství v létě 2020.

JUDr. PhDr. Jaroslav Kuba, CSc. navazuje na knížku „Podezření: druhý Mnichov“ z roku 2020, v níž se formou státoprávních esejí dobírá odpovědi na příčiny rozpadu SSSR, které ještě před touto historickou událostí vedly u nás k „Listopadu“.

Obsahem této publikace je 300 nových křížů, které nebyly zahrnuty v knize "Kamenné kříže Čech a Moravy" (ARGO 2001).

Románové zpracování příběhu, který v roce pandemie zaplnil titulky britských novin. Když Lily deportovali do Osvětimi, slíbila si, že jednou bude šířit pravdu o koncentračních táborech.

Monografie "Kapitoly o bezpečnosti" pojednává o struktuře a vzájemných vazbách bezpečnostního systému České republiky v širším rámci tvorby a realizace bezpečnostní politiky.

Kniha podrobně zkoumá podmínky ve vyhlazovacím sektoru tábora smrti SS-Sonderkommando Treblinka s časovým ukotvením v tzv. druhé funkční fázi (září 1942–srpen 1943).

Erika Bezdíčková se narodila 26. září 1931 v Žilině do židovské rodiny Kellermannových. Jako autorka autobiografického příběhu byla v roce 1944 jako třináctiletá odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i větší část rodiny.

Na 82 stranách zde čtenáři naleznou informace nejen o čtyřech pernštejnským majitelích pardubického panství, ale také popis kostela sv. Bartoloměje, který je pohřebištěm Vojtěcha z Pernštejna.

Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky.

Kniha seznamuje s dějinami Portugalska od nejstarších dob až po jeho vstup do Evropské unie.

Kniha je nepatrným vděkem mužům, kteří se podíleli na osvobození českého západu v dubnu a květnu 1945.

Osvětim měla nejen svého Anděla smrti, nebezpečného a nevyzpytatelného lékaře Josefa Mengeleho, ale také Anděla života, porodní asistentku Stanisławu Leszczynskou, která se mu dokázala postavit.

Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla. 6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale jak vznikala a kdo za jejím zrodem stál?

Chcete-li se přenést do časů, kdy byl českým králem František Josef I., kdy probíhající industrializace dramaticky měnila krajinu, potom je publikace Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908 určena přímo pro vás.

Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována.