Divadelní hra Karla Čapka Rossum’s Universal Robots, neboli R.U.R., je bezesporu nejznámějším a nejpřekládanějším českým dramatem, jež záhy po svém vzniku překročilo hranice českého divadla a stalo se součástí světové kultury.
První česká monografie o Adornovi představuje jeho filosofii jako kritickou obhajobu moderny a západní racionality. Adornův myšlenkový model se tu stává interpretačním nástrojem hlavních krizových fenoménů současného světa.
Od antiky až po současnost sleduje autor vývoj filozofického myšlení a pro čtenáře laika i pro toho, kdo by si chtěl obnovit či doplnit základní znalosti, představuje nejvýznamnější filozofy.
Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.
Čtvrtá část Herderových „Křesťanských spisů“ (1794–1798) představuje jedno z nejkonciznějších a nejkrásněji napsaných shrnutí jeho náboženského myšlení.
Antologie Mysl v terénu je úvodem do myšlení soudobého filosofického realismu v rámci rozmanitých proudů objektově orientované ontologie, nového materialismu či spekulativního realismu.
Autor klade otázky ohledně lidské mysli z perspektivy evoluce a dokazuje, že šlo o sérii malých, ale revolučních kroků, díky nimž se vyvinuly jedinečné danosti lidské mysli.
Autor se snaží na základě racionálního individualismu filozoficky zdůvodnit potřebnost a oprávněnost tržního hospodářství. Je přesvědčen, že rozhodující zápas o svobodnou společnost musí být sveden ve filozofii.
Kdo je – nebo kdo může být – v dnešní době autorita? Nemám na mysli autoritu mravní, ale někoho, kdo je schopen zásadní reflexe našeho místa ve světě, kdo dokáže nahlédnout skutečnou duchovní situaci doby na pozadí uplynuvších staletí.
Rudolf Steiner v tomto přednáškovém cyklu přináší myšlenky, které se vymykají konvenčním pohledům na pojmy svobody a nutnosti, z kterých můžeme právě dnes nalézat poznání.
Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek.