Kniha Jiřího Daniela (1916-1945 Osvětim) vl. jménem František Schulmann, se skládá z jeho deníků z let 1939-1941. Dále jsou tu jeho citáty Dostojevského, Pascala, J.Demla, Bible, Tolstoje, R. M. Rilkeho, R. Weinera, Shakespeare, Machada...). Další částí jsou dopisy s jeho rodinou, Jiřím Ortenem, Kamilem Bednářem a jeho přáteli. Poslední oddíl je tvořen básněmi. Jiří Daniel se narodil v obci Libáň v zámožné rodině správce cukrovaru, vystudoval lékařství a pracoval v nemocnici v Jičíně. Jiří Daniel byl Židem a nadšeným marxistou, poté konvertoval ke křesťanství, ale nebyl praktikujícím křesťanem. Jeho zápisky odkrývají jeho duchovní zrání spjaté s křesťanstvím, krásu přírody, nešťasnou lásku, jeho samotářství, lidské utrpení a hledání lidské důstojnosti žití.
Ukázky: 'Překračuji-li hranice samoty, platím napětím jež mi tepe ve spáncích, napětím, které je nad mezí samoty. A bolestí prázdna, jež přichází po nich...'
'Nejsnadnější by bylo neztrpčovat si samotu lidmi. Žít tak, aby nebylo vidět bolest blízkosti. Gustav napsal 'sladit si samotu'.
'Myslím nyní často na své chlapecké dny. Splín, to je jejich označení. Byl to hodně nemocný čas. Dny, které jsem nečinně, nehybně prostál u okna, jež vedlo do bloku secesních domů. Nechuť k městu, které jsem neznal, odpor k lidem. Nikdo, s kým bych se znal. A tak jsem se naučil rozptylovat se. Smutný revolucionář. Dětská nenávist je velká. Nenáviděl jsem, nenáviděl zplna srdce. Jediné čemu jsem se vyhýbal, to byl vnitřek. Jako by nebyl a vnější nárazy jej teprve vytvářely.'
Knihu doporučuji a kdo přečte tak ať mi odepíše jaký měl dojmy.
Kniha Jiřího Daniela (1916-1945 Osvětim) vl. jménem František Schulmann, se skládá z jeho deníků z let 1939-1941. Dále jsou tu jeho citáty Dostojevského, Pascala, J.Demla, Bible, Tolstoje, R. M. Rilkeho, R. Weinera, Shakespeare, Machada...). Další částí jsou dopisy s jeho rodinou, Jiřím Ortenem, Kamilem Bednářem a jeho přáteli. Poslední oddíl je
... 
