Výsledek pro: 1001 myšlenek Filozofie

Tato kniha je sbírkou autorčiny 20leté zkušenosti bojovnice s rakovinou, 50leté zkušenosti lékařky a celoživotní moudrosti zenové léčitelky. Kniha ukazuje čtenářům, jak žít prostě a zdravě, a poslouží jim nejen při léčbě fyzických onemocnění.

O Sabinových filosofických, náboženských a obecných soc. politických názorech i jeho pohledech na události a otázky před, za i po revoluci 1848-9 v kontextu života a díla.

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách.

Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou.

Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka.

Jedná se o samostatně vydanou prostřední kapitolu Swedenborgova nejznámějšího díla Nebe a peklo, ve kterém se autor zabývá posmrtným osudem člověka v duchovním světě.

Husserlův přístup k otázce &quotCo je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.

První český výbor z Bachelardových epistemologických prací obsahuje čtyři zásadní Bachelardovy knihy: Nový vědecký duch, Filosofie ne, Aplikovaný racionalismus a Materiální racionalismus.

Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře.

Kolektivní studie Řád a chaos v archaických kulturách přináší sedm statí předních českých badatelů, kteří analyzují pojmy řádu a chaosu ve vybraných archaických kulturách.

Kniha se snaží podněcovat k přemýšlení zejména o trojici úzce souvisejících zásadních pojmů – evangelizace, víra a charakteristiky současné společnosti.

Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu.

Uspořádání společnosti i záruka práv skupin a jednotlivců procházejí v historii vývojem. Obdobně je to i s jejich vnímáním a ideologickými či politickými (i vojenskými) boji za jejich změnu.

Studie zkoumá otázku vztahu státu a náboženství v Hegelově filosofii z perspektivy otázky po svobodě. Svoboda, jež je pro Hegela tím, co činí člověka člověkem, je společným základem státu i náboženství.

Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.

Cílem předložené monografie je uvedení do díla Michela Foucaulta a Gillesa Deleuze, zejména co se týče jejich uvažování o povaze vztahu jedince a společnosti.

Co je dobré a co zlé? Dokážeme být dobří ve špatné době? Nebo v nás zlo probouzí temnotu? A kde hledáme útěchu v těžkých časech?