Výsledek pro: 1001 myšlenek Filozofie

Úvahy o filosofii, kultuře, poznání, vzdělání, řeči a popularizaci vědy.

Spisy starověkých gnostiků v českém komentovaném překladu. Přeloženo z koptských originálů. Čtvrtý svazek ediční řady „Rukopisy z Nag Hammádí“ přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů.

Compendium grammatices linguae hebraeae je jedním z posledních děl Benedikta Spinozy (1632–1677).

Řecko-české vydání souboru devíti homilií, v nichž jejich autor, kappadocký theolog Basil z Caesareje, podává výklad starozákonního vyprávění o stvoření světa, obsaženého v první kapitole knihy Genesis.

Dvoudílný spis navazující na proslulé Tajemství katedrál, napsal Fulcanelli poté, co konečně provedl zdařilou transmutaci. S množstvím černobílých a barevných ilustrací.

V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu.

V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu.

Bohatě ilustrovaná kniha přináší významné symboly velkých esoterických tradicí kabaly a tarotu, stejně jako magie a alchymie.

Knihy výkladu a sada 36 vykládacích karet.

Proč kapitalismus na Západě triumfuje a všude jinde selhává?

Autor se zabývá především Freudovým názorem na ženy, který, jak je dnes již všeobecně známo, byl v mnoha ohledech přinejmenším zkreslený, a klade otázku, proč se jeden z nejvýznačnějších myslitelů 20. století tak zásadně mýlil.

V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné.

Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.

Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů – Keltů, Germánů a Baltů.

Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně?

Český výbor autorových nejvýznamnějších časopiseckých studií o díle dvou uvedených myslitelů.