Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.
V životě jsou prý jen dvě jistoty: smrt a daně. S jistotou víme, že zemřeme, jen nevíme, kdy přesně. Nutnost smrti zaměstnávala myšlení pravděpodobně od okamžiku, kdy se zformovalo.
Výbor textů Jana Sokola vycházející u příležitosti udělení ceny VIZE 97. Cenu si Jan Sokol zasloužil za svůj přínos ke svobodě slova a rozvoj vzdělanosti.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. Anglický překlad proslavené knihy vychází s podporou Edice Václava Havla.
Další vydání slavné Tibetské knihy mrtvých v překladu a s úvodem významného českého sinologa, tibetologa a kulturního antropologa prof. Josefa Kolmaše,
Jedna z nejvlivnějších knih o vývojové psychologii, psychologii myšlení a o reformě vzdělávání představuje teorii „mnoha inteligencí“ s převratnými důsledky pro výchovu dětí a jejich školní vzdělávání.
Byli jste už na křížové cestě? Prohlíželi jste si jednotlivé obrazy a viděli jste, jak Ježíše odsoudili? Jak na něj naložili kříž, trápili ho, posmívali se mu, až umřel na kříži, byl pochován a vstal z mrtvých?
Sbírka proměn, za jejíhož autora je považován řečník Antoninus Liberalis ze 2. stol. n. l., je souborem 41 stručných, ale přesto čtivých kapitol, v nichž se objevuje mytologický motiv proměny, zpravidla člověka ve zvíře.
Monografie se věnuje výkladu Scotova filosofického odkazu - totiž jeho koncepci metafyziky jakožto aristotelské vědy, která zkoumáním povahy jsoucna jakožto jsoucna a jeho transcendentálních vlastností odkrývá metafyzickou nutnost existence Boží.
Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro evropské pojetí morálky.
Autor vychází z přesvědčení, že jedním z požadavků kritického myšlení je, aby filosof začal svá zkoumání noetickou reflexí pravdy jako hodnoty lidského myšlení.
