Výsledek pro: 1001 myšlenek Filozofie

Základní Machovcova práce přináší pronikavou analýzu možností, jež skýtá Ježíšovo poselství.

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.

Kniha Žít podle Bible poprvé s Matoušem je souborem zamyšlení pražského kněze Miloše Szabo nad nejrůznějšími aktuálními otázkami dneška.

Listopadové číslo připomíná 25. výročí převratu z perspektiv v tuzemsku méně obvyklých: Jak se kázalo v NDR těsně před pádem zdi? Historik Peter Moreé srovnává přechod od útlaku ke svobodě v Jihoafrické republice a střední a východní Evropě, ...

V prosincovém Protestantu si přečtete esej O promiskuitě lásky (P. Turecký), postřehy M. Vymětala ze studijního pobytu v Jeruzalémě, polemiku A. Wagnerové s P. Keřkovským o poválečných národních výborech a KSČ, reakce na výzvu M. Putny.

Červnové číslo otvírá rozhovor s kurdským aktivistou Mannanem Seulejmanem o dopadu turecké okupace Afrinu na civilní obyvatelstvo a perspektivách Rojavy.

Listopadový Protestant nabízí přehled Martina Šimsy Diskuse o české otázce, rozhovor s Áronem Tkadlečkem a Davidem Pfannem o problémech spojených s církevním investováním, poznámky k ruchu kolem Istanbulské úmluvy či televiznímu dokumentu Masaryk.

Řeholní život prošel v české církvi po roce 1990 obrovským vývojem. Kromě uznání pozitivních faktorů řeholního života se na druhé straně text kriticky vyslovuje i k tomu, co v plnější řeholní identitě leckdy postrádáme.

V zářijovém čísle si přečtete rozhovor s Milenou Bartlovou o tom, jak dnes vypadají vztahy mezi uměním, náboženstvím a společností.

Protestant 5 otevírá rozhovor s výtvarníkem Janem Eipellem, jehož tvorbu výstavuje v soběhrdském kostele Petr Turecký. Text P. Keřkovského Znásilnění jako nástroj moci si všímá opomíjených souvislostí Frljičovy inscenace v Brně.

Protestant 7/2017 otevírá rozhovor o persekuci v Turecku a aktivitách Amnesty International s jejím českým koordinátorem Martinem Balcarem.

Komentované latinsko-české vydání stěžejního theologického spisu Maria Victorina (4. stol.), jednoho z prvních křesťanských theologů latinského Západu.

V návaznosti na teorie postmoderny jako syntézy moderního s premoderním vidí autor knihy příležitost obnovit teologii postkritickou syntézou klasických a moderních zdrojů a dokládá možnosti tohoto pojetí na příkladu obnoveného přístupu k Písmu svatému.

Črty k (ne)náboženské výchově.

Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťan­ské.

Číslo otvírá rozhovor s historikem umění Ivanem Folettim o našich kořenech ve Středomoří raného středověku. Jiří Šamšula představuje "status confessionis", tedy moment, kdy má evangelická církev odmítnout určité rysy panujícího režimu.

Protestant otevírá rozhovor na téma Ježíš a muslimové. Kázání z r. 1958 je od nedávno zesnulého A. Kocába. O Ricoeurově pohledu na křehkost identity píše V. Syrovátka. Lucie Vopálenská mapuje situaci čínských žadatelů o azyl.

Protestant 2/2017 otevírá rozhovor s ombudsmankou Annou Šabatovou o úkolech jejího úřadu i odezvách na jeho podněty. Kázání z r. 1939 připomíná v lednu zesnulého faráře Josefa Veselého. P. Turecký se vrací k Pochodu za Aleppo, ...

Únorové číslo otevírá rozhovor s íránskou spisovatelkou Razieh Ansari ) o významu a úskalích metaforického vyjadřování v represivním režimu. Petr P. Payne se v kázání ptá, kde jsou (nejen v bibli) hranice loyality k rodině a národu.

Květnové číslo otevírá rozhovor s ghanskou teoložkou Mercy Oduyoye na téma ožehavé nejen v afrických církvích, Aby muži nemluvili za ženy. Petr P. Payne káže o těle na kříži a tělech na výstavách "bodies".