Ve čtvrté a páté knize druhého dílu Hledání pravdy Malebranche v návaznosti na předchozí tři knihy pátrá po omylech, tentokrát spojených s lidskými sklony a s vášněmi.
Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro evropské pojetí morálky.
Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti.
Záměrem předložené publikace je objasnit Schellingovu koncepci přírody, jak ji vypracoval v rámci svých soukromých přednášek, konaných ve Würzburgu v roce 1804.
Benediktin, poustevník, svatý Leonard je francouzský světec 6. století, známý jako patron sedláků, stájových čeledínů a stájí vůbec i s dobytkem a koňmi, ale ochraňuje také nejrůznější řemeslníky: zámečníky, kováře, vozky (dnes taxikáře), ...
Lidé si myslí, že o křesťanství už vědí všechno. Možná právě to je dnes jednou z největších překážek přijetí křesťanské víry. Vědí ale ve skutečnosti, čemu křesťané věří?
Kritická studie opírající se o spojení kritické epistemologie s existenciální ontologií připomíná jedinečný příběh české političky a feministky Milady Horákové.
Knížka Duchovní život se snaží pomoci hledajícím zorientovat se v otázkách spirituálního začátku, definuje základní otázky duchovní cesty, snaží se vyjádřit postoje a odpovědi, kterými prošly tisíce a miliony těch, kteří se ptali před námi…
Autoři kolektivní cizojazyčné monografie zkoumají antické pojetí přátelství (philia) a jeho politický význam, a to jak v širším kontextu starořecké literatury, tak v reflexi klasických autorů, zejména Platón a a Aristotela.
Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín.
Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen
tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době
odpovídá tím, že se mění.
Pod názvem Hlaholský misál je znám soubor liturgických textů římskokatolického ritu v nové církevní slovanštině, který sestavil Vojtěch Tkadlčík ve spolupráci s předními českými i zahraničními teology a slavisty v druhé polovině 20. století.
Knížečka bude užitečnou pomůckou pro ty, kdo se na manželství teprve připravují, ale osloví i ty, kdo v něm už léta žijí a nechtějí ustrnout na půli cesty. Může být námětem pro setkávání manželských společenství či duchovních obnov ve farnostech.
Volbu papeže, Kristova zástupce a následovníka apoštola Petra na jeho stolci, provázely v dějinách mnohé problémy. Jak zajistit, aby se na tento akt volitelé v klidu soustředili, jednali podle nejlepšího svědomí a pokud možno bez průtahů?
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Knížka mluví o vnějším rozměru liturgie, o významu nejprostších gest, o úctě
k minulosti, o tom, že Bůh si vyvolil to nejvíce lidské, aby k sobě přitáhl člověka.
Předkládaná práce zahrnuje celkový pohled na teologický odkaz Tomáše Špidlíka. Tím, že je autorka součástí týmu Centra Aletti, má přístup k archivním zdrojům a přímým svědectvím o kardinálovi.
