Dejiny Boha opisnou formou prechádzajú krok po kroku celými dejinami cirkvi od prvých opatrných krokov v staroveku až po súčasnosť, no zároveň poukazujú aj na myšlienkové posuny v teológii.
Mnoho lidí říká, že netuší, jak by se měli modlit. Oficiální modlitby jim jsou cizí a modlitba vlastními slovy jim činí potíže. Právě pro ně je tato sbírka modliteb, jež mají přirozený a vroucí jazyk a zároveň se týkají každodenních problémů.
V době, kdy u nás dalekosáhle zeslábla vědomost, oč vlastně v křesťanství jde, poslouží tento výklad nejen křesťanům, ale každému, kdo chce hlouběji poznat duchovní kořeny evropské vzdělanosti.
Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi.
Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává být předmětem sporů a kontroverzí.
V Protestantu 6/2014 si přečtete rozhovor o pokusu amerických teologů najít třetí cestu mezi fundamentalisty a liberály, Jan Škrob si klade otázku, co znamená "zhnědnutí" Evropy po posledních volbách a vazby Putina s nahnědlou europravicí, ...
Obraz života jako cesty je pravděpodobně jedním z nejpopulárnějších obrazů světové literatury. Různé cesty vedou k různým cílům - a cesty mysli jsou právě tak skutečné jako cesty těla.
Květnový Protestant si všímá, jaký dopad má křesťanský fundamentalismus na výchovu nebo na státní politiku. J. Raška osvětluje protestantské kořeny dělnického hnutí v Anglii 19. stol, anglickými vlivy na Evropu před 600 lety se zabývá P. Keřkovský,..
Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele.
S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.
V roce 2011 si světová kulturní veřejnost připomněla významné výročí - 1710 let od přijetí křesťanství v Arménii. Revue Parrésia se rozhodla také oslavit toto jubileum - páté číslo proto přináší celkem 8 armenologických příspěvků.
Svatý rok milosrdenství je pro celou církev mimořádnou událostí. Co v něm máme dělat? Především "Obnovit hodnotu mlčení při rozjímání Slova, které nám je určeno.
Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930.
Způsob, jakým se autor věnuje tajemství zla, by se dal nazvat mystickým. Nenabízí řešení, alespoň ne v rozumové oblasti. Jediné řešení je přijetí zla, bez nároků na vysvětlení, na možnost úniku, ale též bez rezignace a zoufalství.
