Výsledek pro: 1001 myšlenek Náboženství

Novéna – série devíti dní proložená historickými texty k životopisu svatého Jana Maria Vianneye, prosbami a modlitbou.

Autorka se distancuje od tradičního výkladu životopisů starověkých světců jako něčeho antierotického nebo neerotického a odhaluje v nich vzkvétající ars erotica.

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera.

Principem hry je, že všemu, co vytvoří, dá Bůh do vínku kus stvořitelských možností. Tvůrce tvoří tvůrce.

Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.

Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, tak potom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie.

Pětadvacátý ročník Protestanta otvírá svižný rozhovor Kuby Orta s Lindou Salačovou o sociálním bydlení, káže Ondra Zikmund, článečky tentokrát spíše krátké - o papeži Františkovi, Petru Uhlovi, návštěvě muzea holocaustu v Berlíně, Ymce, ...

diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“.

Monografie o České pravoslavné církvi se věnuje doposud málo probádanému období let 1938–1945.

Ravaissonovo pojedání o zvyku významně zasáhlo do dějin francouzského myšlení. Například Bergson vypracovával svou dualitu mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním v návaznosti na závěrečné pasáže spisu O zvyku.

Životopisná kniha o arcibiskupovi olomouckém Antonínu Stojanovi. ThDr. Antonín Cyril Stojan, pokřtěn jako Antonín Paduánský (22. května 1851 Beňov - 29. září 1923 Olomouc) byl moravský římskokatolický duchovní a politik.

Publikace předkládá odpovědi na tyto a další otázky prostřednictvím nástrojů filozofie jazyka a opírá se přitom o empirické poznatky kulturní sociologie a etnografického výzkumu vkusu.

Jde o přístupně napsanou publikaci, která osloví především seniory, ale s nimi i všechny ty, kteří je duchovně doprovázejí nebo jen lidsky sdílejí jejich hledání smyslu a naděje.

V roce 2011 si světová kulturní veřejnost připomněla významné výročí - 1710 let od přijetí křesťanství v Arménii. Revue Parrésia se rozhodla také oslavit toto jubileum - páté číslo proto přináší celkem 8 armenologických příspěvků.

V knize najdeme čtrnáct přednášek, vrhajících na krizi světlo z hlediska víry. Publikace byla zamýšlena jako sedmidenní exercicie, které si lze udělat také soukromě a uvažovat při nich o důležitých otázkách: Co je to krize? Proč přichází? atd.

Říjnový Protestant otvírá rozhovor s filosofem Karlem Flossem, co znamená vést dialog. Několik autorů zprostředkovává na základě osobních zkušeností realitu dnešní Sýrie i příběhy uprchlíků.

Způsob, jakým se autor věnuje tajemství zla, by se dal nazvat mystickým. Nenabízí řešení, alespoň ne v rozumové oblasti. Jediné řešení je přijetí zla, bez nároků na vysvětlení, na možnost úniku, ale též bez rezignace a zoufalství.

Základní text této knihy tvoří přednášky přednesené na sejití československých obchodních představitelů, zúčastněných v létě 1992 na kooperativním vzdělávacím programu na Covenant College.

Tato kniha chce přispět k historiografii metafor, ve kterých se přenáší pojmenování pro dílo textové povahy (tabulka, svitek, kodex, kniha, knihovna, báseň, epos, zákoník apod.) na jinou věc, obvykle na svět, přírodu nebo člověka.