Obnovenéčtvrté řetí vydání úspěšné knihy oblíbeného spisovatele, vypravěče, písničkáře, textaře a básníka, která obsahuje to nejlepší z jeho povídání v Nedělních dobrých jitrech.
Satanizmus ako organizované náboženstvo sa prvýkrát objavil v podobe
kalifornskej Cirkvi Satanovej roku 1966. Hoci sa zdalo, že jeho
popularita sa časom vytratí, s príchodom 21. storočia a nástupom éry
internetu zažíva nový rozmach.
V zásadě všichni vážně nemocní potřebují chápající lidskou blízkost, rozhovory a posílení toho, co je v jejich životě hluboké, nosné a cenné. Tedy péči o to, co dnes zpravidla nazýváme spirituálními potřebami a spirituální oblastí.
Růženec? Nikdo tomu nerozumí, je to furt dokola, dobrý jen tak pro starý ženský, mnoha slovy se modlí jen pohané, nedá se u toho soustředit, trvá to dlouho, nic rozumného z toho nekouká, studenty tím jenom odrazujeme, každý toho má plný zuby...
Naše doba je dobou neklidu.Ten často zasahuje i do duchovního života. Naše hledání Boha a služba bližním je jím ohrožena. A stačilo by se jen navrátit k pokoji a důvěře malých dětí, tak jak nás vybízí evangelium…
Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity.
Překladový sborník interpretačních statí (E. Hussey, Ch. Kahn, K. Robb ad.) se zaměřuje na metafyzický výklad světa a lidské existence, jak nám je přibližován v dochovaných zlomcích Hérakleita z Efesu.
Matta el-Meskin (1919–2006), duchovní otec kláštera svatého Makaria v Egyptě, byl jednou z největších postav soudobých dějin koptské ortodoxní církve a duchovní autor známý a oceňovaný po celém světě.
Výbor z nejranějšího období tvorby F. Nietzscheho představuje nepublikované texty a náčrty jejiž tématickým ohniskem je figurativní charakter řeči a meze její symbolické funkce, které jsou promýšleny v souvislosti se vztahem řeči k hudbě.
Sborník překladů klíčových článků předního analytického filosofa W. V. O. Quina. Zařazenéstudie prezentují Quinovy názory na logicko-ontologické problémy a ilustrují jeho příklonk metodám přírodních věd v otázkách teorie poznání.
