Výsledek pro: 1001 myšlenek Náboženství

Filosofické základy pedagogické antropologie.

České slovo „svět“ znamenalo původně „světlo“ a „svit“ patří ke slovesu „svítit“. Slovo „světasvit“ vyslovuje proto znovu svět v jeho počátečním významu, vyslovuje ten svět, v němž žijeme a umíráme, ten, který je překryt a zastřen určeními vesmír.

Souhrn úvah k tématu filosofické antropologie.

Autor se snaží podat přehled všech současných způsobů výkladu Bible a vyváženě je zhodnotit. Ke každému z nich uvádí jeden příklad interpretace biblického oddílu Starého zákona a jeden zákona Nového.

Dlouholetý kouč a duchovní asistent předkládá čtenářům zkušenostmi ověřený hodnotový systém: trojí moudrost, tři principy a tři zásadní vlastnosti, bez nichž nelze dosáhnout pokoje v srdci, natož vést plnohodnotný život.

Novéna vychází k Roku milosrdenství, vyhlášeném papežem Františkem, který začíná 8. prosince 2015.

Bohatost prožitků a citů mladým tiše závidí ti už dospělí. Jenže. Nedá se nic dělat, ale bez myšlenkových a fyzických střetů se sobě rovnými i nerovnými to ostatně nikdy nešlo, ani nepůjde. Koukněte, jak to bylo za filozofa Platóna.

Pětadvacetileté výročí od událostí roku 1989 přináší příležitost znovu reflektovat pojmy revoluce a transformace. Obsahuje transdisciplinární rozbory na pomezí filosofie, politologie, sociologie, globálních a kulturních studií.

Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie, ale i přírodních věd.

Už víc než sto let přináší rok co rok Židovská ročenka povídky, verše i eseje židovských spisovatelů či texty na židovská témata. V roce 5776 (neboli 2015/2016) v ní najdete práce dvanácti autorů.

Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání.

Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi.

Předložená publikace se soustředí na klíčové problémy fenomenologické reflexe vědy.

V srpnu roku 1916 obhájila Edita Steinová u Edmunda Husserla ve Frieiburgu im Breisgau svou disertační práci nazvanou K problému vcítění ( Zum Problem der Einfuhlung ), a to summa cum laude, a stala se poté soukromou asistentkou svého „mistra”.

Cílem knihy je představit devět vybraných přístupů k těmto otázkám a k etickým otázkám vůbec. Druhý svazek trojdílného projektu Přístupy k etice se zaměřuje na významné novověké a některé moderní autory.

Od dob Filipova evangelia, v němž čteme, že „Království Otce je již rozšířeno na zemi, jenže lidé to nevědí“, až do světa súfijského islámu a dalších mystických směrů dnešní doby hledají spirituálně zaměření lidé za povrchním zdáním skrytého Boha.

V knize se Foucault pokouší objasnit metodologická východiska svých tří předcházejících historických studií.

Příběhy o církvi, o lásce, manželství a rodině, o pokoře a pýše, o životě na faře v Žakovce.

"Pán Bůh nás nebude soudit za to, co jsme nemohli udělat. Ale za to, co jsme mohli, a neudělali jsme."

Misionářka Sarah Youngová si psala modlitební deník. Po mnoha letech zapisování proseb se rozhodla, že si bude víc všímat, co jí chce říci Spasitel, místo aby stále o něco žádala. S tužkou v ruce se vydala na cestu, která jí změnila život.

Je to možná zvláštní, ale na začátku i konci dosavadní analytické tradice nacházíme schopenhauerovskou výzvu. A překvapivý je samozřejmě kontext, ale už ne tak souvislost s obsahem.