Další svazek edice Rozhovory nad biblí přináší upravený přepis rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Pavlem Hoškem, které byly vysílány v pořadu Ranní slovo na stanici Českého rozhlasu 3 Vltava.
Desatero přikázání patří k nejzávažnějším textům Starého zákona. Jeho písemné podobě
však předcházelo tisícileté ústní předávání krátkých, snadno zapamatovatelných ustanovení,
tvořících základ pradávné boží smlouvy s izraelským lidem.
Kanadský benediktin Laurence Freeman v knize s podtitulem Meditace jako čistá modlitba nepodává teoretický
rozbor, ale praktický návod, doplněný řadou užitečných postřehů a rad, které během let
nasbíral.
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.
Svazek obsahuje ukázku možné diskuse mezi fenomenologickou a analytickou filosofií, mezi fenomenologickým a kognitivně-vědním výzkumem, dále dva příklady konkrétních analýz tělesnosti a konečně též experimentální texty.
Renomovaný historik John W. O’Malley, sám
člen řádu, nás provádí historií Tovaryšstva Ježíšova od
zakladatele Ignáce z Loyoly do současnosti. Tato kniha je
úsporným a hutným dílem, vhodným úvodem pro každého,
kdo se zajímá o církevní dějiny.
Má smysl uvažovat o smyslu? Otázkám týkajícím se smyslu se nelze vyhnout, nemají-li obecné úvahy o člověku trpět neodpustitelným deficitem. Pojem smyslu je poměrně mnohoznačný, bývá opředen širším okruhem významů.
Kniha, kterou Friedrich Nietzsche při závěrečném zhodnocení své tvorby v Ecce homo nazval „pomníkem krize“, je jeho prvním rozsáhlým dílem napsaným formou „aforismů“, jež autor zkomponoval do tematických skupin.
Autor podává přehled Husserlovy koncepce
genetické fenomenologie, snaží se ukázat
princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci
fenomenologie s genetickou problematikou
spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické
filosofii.
Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí "vědu o dobrém životě" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií.
Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo se o budoucnost nejen české společnosti obávají.
Kniha vznikla na základě rozhovorů slavného fyzika Davida Bohma s indickým filosofem Džiddu Krišnamurtim, jehož dílo je někdy přirovnáváno k legendárnímu transcendentalistovi Henrymu Davidu Thoreauovi.
Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění.
Knížka Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných zve čtenáře k hlubokým pramenům duchovního života. V rozhovoru s velkými učiteli křesťanské spirituality přemýšlí nad tím, co je v životě současného člověka opravdu důležité.
Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.
Kniha známého teologa, profesora
Otto H. Pesche, vycházející nyní ve druhém vydání, zevrubně informuje o všech velkých
koncilových tématech. Umožňuje nadto i nahlédnout do lidských zápasů o jednotlivé
formulace.
Hawking a Mlodinow ve své knize přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad: Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality?
Význačná osobnost posledního rakouského císaře Karla I. s nadčasovými vizemi je v textech doprovázená svědectvími těch, kteří ho osobně znali. Devítidenní modlitba.
Kniha Západní terorismus je čerstvým větrem, který rozfoukává propagandu a ostře kritizuje roli Západu ve světě. Je inspirací pro všechny, kdo hledají zdroje pro nezávislé a kritické myšlení.
