Kniha mapuje reflexi židovské religiózní a mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů.
Překlad dvou významných přednášek z roku 1953 (Otázka techniky. Věda a zamyšlení), které reprezentují Heideggerovo definitivní stanovisko k novověké vědě a moderní technice.
Antologie textů z německého časopisu pro současnou geomantii a hlubinnou ekologii Hagia Chora, dnes nejvýznamnějšího evropského geomantického fóra, si klade otázku: Co je to současná geomancie?
Nové vydání ve velkém formátu s průřezy! Jak může myška dostat velké jablko do svého malinkého obydlí? Nezbude jí nic jiného, než si najít jiné, o něco větší bydlení. Všechny domečky, které cestou potká, ale už mají svého nájemníka.
Parmenidés, filozof z 5. století př. n. l. je známý tím, že vynalezl princip nekontradice a několik základních pojmů západní filozofie, jako jsou bytí a nebytí. Parmenidés a dcera Slunce zve malého čtenáře prostřednictvím vyprávění do příbytku pravdy
Hluboko v moři, v korálovém paláci skrytém před lidskými zraky, žila princezna. Rodiče si jí vážili, zasnoubili s nejkrásnějším a nejsladším z mloků a byla prý nejšťastnější ze všech mořských panen. A přesto byla mladá princezna zoufalá...
V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů.
Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Tématické zaměření knihy konečně umožňuje poukázat i na důležitou kritickou návaznost Humovy koncepce pýchy na myšlenky Bernarda Mandevilla, jenž svou koncepci člověka jako pyšné bytosti postavil do centra svého svérázného výkladu ctností -
Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.
Co spojuje Leonarda (v Ludwigově textu Lionarda), Bismarcka, Macchiavelliho, Lenina, Shakespeara, Wilsona, Bedřicha II. nebo Balzaca? Specifická forma geniality.
Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur.
Stavba Šalamounova chrámu a setkání Šalamouna s královnou ze Sáby. Příběhy, které alespoň zběžně znají i ti, kteří se jinak o biblické texty nezajímají. Mnohem podrobněji a místy odlišně vypráví o těchto událostech legenda svobodných zednářů.
Kniha, jež představuje druhý díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV, pojednává o časovosti, jak naznačuje už její titul, implikující kritiku pojetí času a časovosti ve filosofii Martina Heideggera.