Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.
První díl série publikací Homines scientiarum o významných českých vědcích a filosofech 20. století představuje myšlenkový svět osobností z oblasti humanitních a společenských věd.
Vězení Fresnes, rok 1940: Margot, bývalá komorná z luxusní vily na Riviéře, skončí ve vězeňské cele s novinářkou Joséphine. První dostala trest smrti za vraždu, druhá je členkou protinacistického odboje.
Příběhy skutečných fascinujících lidí, kteří se postavili proti zavedenému pořádku. Stranou usedlé společnosti si vytvořili své vlastní zákony, podle nichž žili, nezakrytě se k nim hlásili a nastavili tak zrcadlo obecně přijímané představě lidskosti.
Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství.
Kniha, která je autorským konceptem, přináší syntetický pohled na umělcův svět, jehož souřadnicemi jsou geometrie a abstraktní tvorba, vnímané ovšem v širších otázkách lidské existence a smyslu života.
Převratné, motivující, vysoce přesvědčivé. Síla lidskosti je nejvýznamnější a nejaktuálnější výpovědí jedné z nejvlivnějších duchovních a politických osobností dnešní doby.
Architektura štěstí je jednou z "knih života", kterými chce autor obrátit zrak čtenářů na věci všední, věci kolem nás a otevřít jim oči v jejich vnímání.
Autor se zabývá historickým vývojem osvětlovací techniky a světelného designu jakožto jednoho ze základních scénografických prostředků ztvárnění jevištního a dotvoření architektonického díla.
V českých poměrech není mnoho praktikujících architektů, kteří mají potřebu a schopnost vyjadřovat své myšlenky a názory na architekturu formou esejů či dokonce knih.
Karlu Teigemu (a dvacátému století) bylo dvacet let, když spolu se svými stejně mladými přáteli
formuloval program Uměleckého svazu Devětsil. Všichni měli pocit, že se čas, který se předtím zadrhl v zákopech „velké války“, znovu rozběhl...
Předmětem předkládané knihy je architektura benediktinských klášterů ve střední Evropě a to jak na území někdejší Svaté říše římské, tak i v teritoriích mimo ni - v Uhrách a v Polsku.