Jedenáct žen, jedenáct životů, 192 stran příběhů a jejich analýzy, 466 fotografií. Jedno úmrtí a dvě zmizelé ženy. Jak se tyto ženy dívají na svět kolem sebe, jak vidí nás a společnost?
Kniha obsahující pětapadesát životních příběhů osobností českého stavitelství se snaží ukázat, kdo jsou hlavní historičtí strůjci podoby tohoto odvětví v současnosti, dobu, v níž žili a situace, se kterými se museli vyrovnávat.
Karel Brožek náležel k legendární skupině absolventů nově zřízené Katedry loutkářství DAMU přelomu 50. a 60. let – společně s Jurajem Herzem, Jiřím Srncem, Janem Švankmajerem ad.
Nejúspěšnější designérské počiny roku 2014 shrnuje výpravná ročenka českého design The Best of 2014. Ročence dominují vedle souhrnu prací zejména portréty finalistů všech jedenácti kategorií.
Stanislav Podhrázský (1920–1999) byl jako mnozí další v mládí silně ovlivněn surrealismem. Kniha věnuje pozornost jak Podhrázského dílu malířskému, tak kresebnému a sochařskému.
Kde jsou ty časy, kdy se na sborníky vydávané k životnímu jubileu významných osobností čekalo jako na literární událost? Možná ne tak daleko, jak bychom si mysleli!
Vydala Galerie Zdeněk Sklenář u příležitosti stejnojmenné výstavy roku 2007 v Galerii Zdeněk Sklenář. K uctění památky 50. výročí úmrtí čínského malíře Čchi Paj-š e.
Autentické zápisky přední české písničkářky, zpěvačky a výtvarnice o její cestě do Malého Tibetu, kde více než měsíc učila ve škole děti výtvarnou výchovu a hru na kytaru a též cestovala. Den pod dni nejen ve slovech ale především v drobných skicách.
Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů.
Nakladatelství Arbor vitae vydalo monografickou publikaci Petra Nikla, představující více jak dvě desetiletí jeho tvorby. Nedílnou součástí knihy je autorský text umělce. Tématem času v Niklově díle se v knize zabývají Radek Wohlmuth a Jiří Přibáň.
Matasová zahájila svoji pedagogickou praxi na UMPRUM hned v polistopadových změnách školy a setrvala až do roku 2003 jako vedoucí Ateliéru prostorové tvorby a alternativních technik. Její osobitá vize formovala řadu výrazných osobností českého umění
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
