Dějiny a současnost “policejní internacionály” od jejího založení (1923) přes temné období třetí říše a poválečnou očistu až po vznik úžasně živé “encyklopedie zločinu” - kartotéky podvodníků, mafiánů a dalších delikventů.
Pozoruhodná a podnětná politologická analýza vztahů USA a Evropy, jejíž ohlas lze srovnat s díly Konec dějin (F. Fukuyama) nebo Střet civilizací (S. Huntington).
Sborník soustřeďuje příspěvky českých slavistů k 13. mezinárodnímu kongresu slavistů ze sféry lingvistiky, literární vědy a historie, kulturní historie a kulturologie.
Francouzský politik a historik ve své sociologicko-historické práci o Francouzské revoluci zkoumá kořeny revoluce a uvádí ji do souvislosti s dalším vývojem Francie.
Publikace zpracovává bohatý empirický materiál prizmatem mobility, zabývá se vzorci chování, životními cíli a strategiemi, hodnotami a individuální i skupinovou mentalitou.
Kniha se zaměřuje na proměnu společenského řádu od konce osmnáctého do první poloviny dvacátého století, jak byla iniciována dramatickou proměnou ekonomických vztahů uvnitř jednotlivých společností i ve světovém měřítku.
Další svazek esejů Stanislava Komárka obsahuje 91 kratších i delších statí a črt o nejrůznějších námětech — lidské psychice, přírodě, společnosti, literatuře, cizích zemích.
Autoři studie se snaží zodpovědět otázku, zda bude visegrádské seskupení jen projevem dalšího selhání, nebo naopak půjde o důkaz integrační schopnosti alespoň na úrovni Beneluxu či některých forem severské spolupráce.
Kniha zkoumá McLuhanovo myšlení ve vztahu k informační revoluci, hodnotí jeho „sondy“ do aurální a vizuální kultury a jejich problematický vztah ke globální a jednotné matici Webu a Internetu.
