Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
Středobodem revue je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.
Těžištěm revue Paměť a dějiny 4/2023 jsou dva teoretické články, které se věnují vývoji konceptu totalitarismu a jeho aplikaci v současné politické filozofii a politologii. Další studie, rozhovory a zprávy se pak zabývají jeho konkrétními projevy ...
První číslo revue Paměť a dějiny v roce 2022 se zabývá různými aspekty české zkušenosti s nacistickou okupací. V každé z tematických sekcí – okupace, odboj, osvobození – přináší materiály, které otevírají pozapomenutá nebo málo známá témata.
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Téma čísla: Mladá věda. Obsah tohoto čísla vychází primárně z vítězných příspěvků přednesených na Celostátní studentské vědecké konferenci v oboru historie.
Rozsáhlý esej profesora Petra Čorneje je věnován vývoji a proměnám pohledu na nejvýznamnějšího husitského vojevůdce v průběhu 6 staletí. Ukazuje, jak se Žižkovo hodnocení měnilo a zrálo v souvislosti s dobou, ve které se formovalo.
Historie leteckých sil pobaltských zemí a Ukrajiny v bojích o nezávislost na Rusku po skončení 1. světové války. Vývoj letectev Estonska, Lotyšska a Litvy v meziválečném období a spolu s Ukrajinou po obnovení nezávislosti po rozpadu SSSR.
Sborník vychází jako připomínka 100. výročí narození básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Vladislava (vl. jm. Ladislav Bambásek, 1924–2009), jehož vliv na českou kulturu 20. století byl zcela zásadní.
Publikace je systematicky sestavovanou bibliografií, která zahrnuje rozsáhlé vědecké i publicistické dílo Tomáše G. Masaryka. Obsahuje identifikované publikované články, studie a monografie v rozsahu 4 031 záznamů a oddíl dubií se 164 záznamy.
